2.část

186 9 6
                                    

Je půl osmé a já teprve otevírám vchodové dveře. Zachvíli to zase začne.

Jen co jsem za sebou zavřela dveře, tak hned slyším svojí matku až do předsíně.

"Kde si zase byla , tak dlouho? Myslíš, že nemusíš chodit domu? To je naposledy.!"

Bože ta ženská mi nedá pokoj. Nejdřív na mě nemá čas a teď najednou se zajímá.

"Byla jsem venku. Jasně naposledy." Už mě nebaví ten její přístup vůči mě. Ona se diví, že se k ní takhle chovám? Může být ráda, že s ní vůbec mluvím.!

"Takhle se mnou nemluv. Večeře je na stole, tak se pojď najíst."

"už jdu."

A víte, proč se nezmiňuji o svém otci? Protože má moc práce se zpíváním a na nás , tím pádem nezbývá čas. Přeji mu kariéru, ale někdy mě mrzí, že si s námi chvíli nesedne a nepopovídá. Když už s námi mluví, tak to je samý : "Dnes to bylo dobré, vše jsme stihli." nebo "Vůbec netuším, kdy nám začne turné. Měl bych se začít připravovat." To je u nás taková normální konverzace.

Došla jsem do kuchyně a zasedla jsem si za stůl. Mamka přede mě dala talíř se smaženým sýrem a hranolkami. Asi si říkáte proč lidé, kteří mají plno peněz jí zrovna takové jídlo. Ale řeknu vám to jednoduše. Sýr a hranolky je moje nejoblíbenější jídlo.

Vzala jsem si do ruky příbor a hned jsem se pustila do svého jídla. Netrvalo to dlouho a já už měla všechno snědené. Zapila jsem to džusem. Zvedla jsem se a dala to do myčky. A byla na odchodu do svého pokoje.

Vyšla jsem schody do patra a zalezla do svého pokoje, který je hned naproti schodům.

Asi bych vám měla jednoduše popsala svůj pokoj. Mám velký pokoj, ze kterého vedou další dvoje dveře. Jedny vedou do mého obrovského šatníku, který pořád obměňuji. Většinou tu najdete samé černé, bílé a nebo šedivé oblečení. Málo, které oblečení má jinou barvu. Mám tu plno doplňků a bot. Řekla bych, že toho je až dost.

Druhé dveře vedou do mé prostorné koupelny. Mám tu sprchový kout, Vanu, záchod a obrovské zrdcadlo. V mém pokoji se rozprostírá má manželská postel s nočními stolky, naproti mám psací stůl a stolek se svým makeupem a se zrdcadlem. Můj pokoj obsahuje i sedací soupravu i s televizí.

Žiju si jako v pohádce, ale rodinu mi to nevrátí, dokavaď jsem byla malá, tak se mi rodiče věnovali a teď? Buď nemají čas a nebo řeší jen své problémy. Už chci být dospělá a vypadnout.

Do toho všeho mi před pár dny oznámili, že budu mít brášku. Ale to už na mě nebudou mít vůbec čas , ale konečně nebudu pořád sama.

Dcerka Slavné HvězdyKde žijí příběhy. Začni objevovat