Metal kiss [short story] CZ

♡13♡

Sierro.
Haló.
Notak.
Odpusť mi. Nejsem ten blbec, jakým jsem kdysi byl.
Prosím.
Sierra na jeho telefonáty neodpovídala. Nechtěla ho už ani vidět.
Ťuk. Ťuk ťuk.
,,Jestli otevřu a budeš to ty, tak si mě nepřej!"
Otevřela dveře a na zemi spatřila fotku z toho dne, kdy byli v zábavním parku. Oba se na ní usmívali. Vypadali spokojeně.
Zezadu fotky byl vzkaz.

Následuj květy růže a nebo své srdce. To už nechám na tobě.

Protočila oči. Od jejího bytu vedly květy růže přes schodiště šesti pater až ven z bytu.
Víc jako film už to vypadat nemůže, povzdechla si.
Otevřela dveře a spatřila přesně to, co čekala: Luke stál přede dveřmi s kytarou v ruce.
Bylo už asi deset večer a na nebi svítily hvězdy.
,,Kiss me under the light of a thousand stars. Place your hand on my beating heart.."
Právě dohrál skladbu a přišel za Sierrou.
,,Tak co?"
Zatvářila se zmateně.
,,Co by mělo být?"
,,Tohle bylo pro tebe," snažil se o upřímný úsměv.
Lámalo jí srdce sledovat, jak se snaží. Ale ona měla prostě jasno: Kdo ti jednou srdce zlomí,
Udělá to i podruhé,
A proč tomu dávat šanci třetí?