Začala jsem ho na ulici vídat častěji, nepoznával mě, možná byl tak na mol nebo zapomněl.
Posadila jsem se na kopec za městem, milovala jsem tohle místo, byl tu klid, když jsem chtěla přemýšlet nad svým životem.
„Dotáhla jsi to celkem vysoko." Ozval se za mnou hlas a on se posadil vedle mě.
„Ty taky." Odsekla jsem. Táhl z něho alkohol a cigarety.
„Pořád stejná." Neušel mu úšklebek.
„Vidím, že máš celkem dobrý život." Odvětila jsem a postavila se a chystala se k odchodu.
„Dobrý? Pokud si myslíš, že tebe jde nahradit alkoholem, tak dobře." Zastavila jsem se a otočila se na něj.
„Jsi troska." Znechuceně jsem pokračovala dál.
ČTEŠ
Be My Idiot
Teen FictionVáš asi tatínek zapomněl, že nejsem nějaká hej ty. Tak měl by vylézt za mnou, když chce se mnou mluvit, ale on je chudáček, bojí se výšek. Takže na tomhle základě to váš tatínek bohužel nebude. Nemůžu mít děti s někým, kdo se bojí výšek, a je drzý...
