Mudblood

Prolog

Jackie je stále ještě desetiletá mladá slečna, která je trochu jiná než ostatní. Už od malička se jí zdály sny o starém pánovi s dlouhými šedivými vlasy a dlouhou šedivou bradkou. Kdykoliv ji někdo ublížil, nebo naštval, mohla mu zavařit. Většinou to končilo tím, že dotyčný upadl. Ale to nebylo vše. Občas se ji podařilo zvednout lehký předmět o pár centimetrů do vzduchu. Nikdo nevěděl, o co jde. Až na jediného člověka, který věděl o všech vše. Tím dotyčným byl Albus Percival Wulfric Brian Brumbál, ředitel Školy čar a kouzel v Bradavicích. (fakt si jeho jméno pamatuju zpaměti)

Toto jméno znal úplně každý, tedy jen v kouzelnickém světě. V tom mudlovském asi nikdo.

„Jackie, pojď dolů, prosím!" Křikne matka a Jackie, které má být zítra jedenáct poslušně odejde z pokoje a přijde až za matkou do hlavní chodby. „Tenhle hodný pán by si s tebou rád promluvil." Je to on. Ten o kom se jí zdálo. Brumbál.

„Ahoj, ty musíš být Jackie, že?" Zeptá se a Jackie pouze přikývne. „Nemusíš se ničeho bát," usměje se na ni a oba mizí v kuchyni.

„Udělala jsem něco?" Se strachem v očích se zeptá postaršího pána.

„Ale vůbec ne, víš Jackie, ty jsi neobyčejná mladá dáma," Jackie ani nedutá a s vykulenýma očima ředitele poslouchá. „Určitě se ti stalo, že jsi omylem ublížila někomu, kdo na tebe byl zlý, že? Nebo se snad mýlím?" Jackie pouze zakroutí hlavou a tím Brumbálovi naznačí, že má pravdu. „A ty asi nevíš, co to znamená, že ano? No nebudu tě napínat má drahá, ty jsi totiž čarodějka."

Jackie div nevypadnou oči z důlku. „Já a čarodějka? To nemůže být možné," zakroutí hlavou.

„Zítra ti bude krásných jedenáct let a já ti něco přinesl," Brumbál podává Jackie dopis a ta si ho opatrně bere a kouká na obálku.

Jackie Swan

První pokoj v levo, druhé patro

Tkalcovská ulice 8

Londýn

„To je moje jméno? Jak vědí, kde mám pokoj?" Udiví se mladá dívka a obálku otočí. Ze zadu obálky je vyražený erb a kolem toho je napsáno Škola čar a kouzel Bradavice. Jackie se koukne na Brumbála, který ji pozoruje a čeká, až obálku otevře. Jackie ji otevře a čte si dopis. „O-opravdu jsem čarodějka?" Zeptá se po dočtení dopisu.

„Kdybys jí nebyla, nebyl bych tu. Budu doufat, že tě v září uvidím ve škole," usměje se a odchází z kuchyně pryč, kde si ještě povídá s matkou a po chvíli odejde.

„Jsem čarodějka?" Zeptá se sama sebe mladá kouzelnice i když odpověď jí je jasná.

Ahoj! Takže tohle je prolog k novému příběhu. Ještě není jisté, kdy ho začnu psát pravidelně, protože chci dokončit jednu rozepsanou povídku, kterou mám na profilu, ale to už by snad mělo být každou chvílí. Je to moje první HP FF a já budu doufat, že se vám bude líbit:)

xx