Petr Lexa a Nicol (Shopaholic)

7.část Jedu domů?

Pardon že dlouho nebyl žádný díl, ale byli jsme na chalupě kde nebyl internet a bylo to v Německu takže data nepomohli. A teť už k dílu

Stále pohled petra

Vezl jsem Nicol zpátky do hotelu a ona se při tom probudila.

P: beruško eště spinkej nejsme na hotelu

On mi říká beruško?
N: dobře děkuju péťo, ale už musím jít domů.

P: dobře, ale máš tam věci stejně tě tam vezmu tak nenamítej zlatko.

Už zase zlatko?
N: no dobře ale rychle

P:dobře asi za deset min jsme tam tak chvilku počkej.
Co jsem to sakra řekl,,tak chvilku počkej''?
To je ale kravina.

Dojeli jsme před hotel a mohli jsme jít do pokoje, ale v tom mi zase Nicol omdlela do náruče. No tak už nevím takhle jí domů opravdu nepustím. A o co vlastně jde už je dávno plnoletá. Pobalil jsem jí věci když jsem jí nechal v autě ve spánku a hned jsem za ní běžel. Vzal jsem její mobil který byl naštěstí bez hesla a našel její mamku. Napsal jsem.

Ahoj mami dnes eště nepřijdu a zítra taky asi ne tak se mnou nepočítej budu u kámošky. Až přijedu tak se ozvu.
                                                                Petr

Napsal jsem to a odeslal a v tom mi došlo že jsem tam místo Nicol napsal Petr. To je v hajzlu mumlal jsem si pod vousy. Hned jsem to tedy opravil a řekl že mi kamarádka sebrala mobil a udělala si srandu.

Uf to se mi ulevilo to bylo o fous...
Při tom jak jsem uklízel Nicol mobil zpátkydo kabelky tak se probudila.

N: Petře už jsme u hotelu?
Šeptla slabím hláskem.

P: Ne už jame tam byli vzal jsem ti věci a jedu pryč.

N: A kam pryč?!

P: no ke mně domů Niky

N:a proč k tobě Petře.

P: no jsi nemocná a takhle tě domů nepustím.

N:no ale já mně...

P:co já jsem jen pro tvoje dobro niky nic špatného ti nedělám.

N: ale moje mamka se o mě bude bát.

P: jsi plnoletá nicol.

N:to nevadí.
Uraženě se na mě podívala

P:tak už by jsi měla vypadnout z baráku vždyť rodiče se o tebe furt starat nemůžou.

N: ...

Nicol zase omdlela konečně bez dalších řečí jsme odjeli ke mně do bytu. Byl tam i pavel a když jsem uviděl jeho výraz a plácání rukama.

Pavel: tak sis konečně přivedl holku kámo to tleskám.

Petr:to není jak vypadá, pak ti to povím hele. A teť mi otevři dveře do pokoje ať se tam s ní nějak dostanu.

Pavel:jak je libo pane zamilovaný.

Petr: hej!
Okřikl jsem ho a položil Nicol na postel. Zabouchl jsem dveře a čekal než se Nicol probudí.

Vzal jsem opět její mobil a uložil jsem tam svoje číslo kdyby něco potřebovala nebo jen tak chtěla pokecat až bude zase doma.
Uložil jsem se tam jako

Miláček :*

Tak jo konec dílu eště se omlouvám že dlouho nebyl díl a chci se zeptat jestli chcete aby nicol na petra zapoměla.
*
*
*
Výtky?
*
Nápady?
*
Pochvaly?
                                                          Marťa