"začneme znovu..co ty na to?"

42 5 9
                                    

Po pár minutách přišla Viky. Hodila kolem mě deku. Ani jsem si nevšimla že prší. "Pojedete domů ...ne?" Řekla Viky. Kývla jsem. Po té co jsme vysušily koně, jsem došla domů pěšky. Cestou jsem přemýšlela, Shadow je úžasný kůň, určitě si to musí vyčítat.  Jak jsem mola být tak zlá? Tak povchní. Nedalo mi to a musela jsem se vrátit do jejího pokoje. Stále jsem tam cítila její vůni. Vonila jako vanilkové svíčky.  Zadívala jsem se na postel stále jsem viděla jak si čte knihy na posteli. Lehla jsem si na postel, když sem tu byla na posledy, tak byla ta postel měkčí. Sáhla jsem pod polštář. A vytáhla malou krabičku,byl tam nápis " Kataře k 18 narozeninám".  Osmnáct mi ještě nebylo, mám to otevřít? Neudržela jsem se a otevřela to. Byl tam jen papír. Zvláštní řekla jsem si . Byli tam všechny doklady k Shadowovi. A na tom malém papíru stálo "teď je Shadow tvůj". Nemůžu tomu uvěřit. Ona mě měla tak ráda že by mi darovala to na čem jí nejvíc záleželo? Papírek co ještě před chvíli vážil jako pírko, vážil najednou 800 tun. Rozhodla jsem se že se budu snažit abych Kate ukázala jak si vážím jejího daru. Ráno jsem vstala a vyrazila do kuchyně. V lednici opětně nic nebylo. Ale i z toho ničeho jsem si vykouzlila snídani, dala jsem si míchaný vajíčka s topinkou. Po snídani jsem  sedla na kolo a jela  do stájí. Hned co jsem překročila prah mě pozdravila Ivet. Nestihla jsem ani opětovat pozdrav, a už chodila sem tam ,sem tam. " ivet ?máš trening začátečníků? " . "No ano mám,proč?"" Chtěla bych začít znovu" "úplně?" Zadívala se udiveně. "No....ano" dobře za 37 minut v jezdecké hale A" "dobře...děkuju". Vzala jsem ohlávku a došla pro Shadouwa. S nezájmem si nechal dát ohlávku a doprovodit do boxu.snažila jsem se u něj chovat vesele povídat si sním. Jeho oči vypadaly klidně,tak čistě,nevině. Proč jsem si toho nevšimla dříve? Vyčistila jsem ho a nasedlala. V hale A bylo asi 6 koní. Nasedla jsem a krokem vyrazila ku předu. Byl v klidu, poslouchal každé mé slovo, reagoval na každý můj dotyk nohou. Než jsem se nadála klusem jsem dokončila kolečko. Zkusila jsem cválat. Jeho cval byl pohodlnější než kdy předtím, z každého jeho kroku jsem měla čím dál tím větší radost. Jen za 1 hodinu jsem stihla i skákat. Po tréninku jsem ho dala do ohrady za ostatními. Spokojeně běhali sem a tam, co když už se na mě nezlobí? Vešla jsem do ohrady, byla tam vysoká jabloň, skákala jsem co nejvýš ale nedosáhla jsem tam. Shadow se zastavil, házel hlavou a zvedl pysky. Vypadalo to že se mi směje! Sám se pokusil na jablko dosáhnout ,ale nepovedlo se. To jsem se mu zase vysmála já." Už ti  není tak do smíchu co?!". Koukal na to jablko tak smutně. Napadlo mě jak udělat aby jsme to jablko dostali. Vyškrábala jsem se na jeho záda a utrhla to jablko. Slezla jsem a jablko mu podala celé, a sedla jsem si pod jabloň. Shadow se postavil na demě a ukousl si z jablka jen půlku druhá půlka mi spadla do dlaní. "Mám to sníst?" Řekla jsem s pobavením v hlase. Nic nenaznačil jen si ukousl větev a odešel. To jablko bylo slaďoučké. Hned co jsem to dojedla, došla jsem pro lopatu a kolečko. Nikdo mu ten box vyčistit musí.

Líbí? :) moc se omlouvám že jsem nepsala ale rozbila se mi nabíječka na tablet a heslo jsem zapoměla :D tak jsem se rozhodla ze budu vydávat díl každou neděli. Moc děkuju eli a dadus za podporu :* u dalšího dílů pp ^^

Shadow And MeKde žijí příběhy. Začni objevovat