Chapter two.

161 13 2
                                        

Vzal jsem mamčinu skleněnou vázu a trefil jsem ho sní do obličeje.Skácel se z zemi a něco i zamrmlal pod nos.Pomalu vstat a odešel.

Viděl jsem jak ze sebou jenom zabouchl dveře. Otočil jsem se na mámu,která tam jen tak stála tekly jí slzy. Šel jsem k ní a objal jí. 

Když jsem se podíval kolem sebe,byly tam všude střepy,tak jsem je začal sbírat a řekl mámě ať si jde sednout,že to tady uklidím. Souhlasila semnou a šla si sednout do obýváku kde hrál zrovna její oblíbený film.Veděl jsem že jí to aspoň trochu pomůže.

Když jsem uklidil střepy,šel jsem mámě oznámit že jdu spát,ale viděl jsem jí tam jak leží a spí. Vzal jsem deku a přikryl jí. Vypl jsem televizi a všude pozhasínal. Pomalu jsem vyběhl schody,a šel do svého pokoje kde jsem si ještě nachystal věci do školy a šel spát.

*

Druhý den ráno jsem vstal a šel se do koupelny upravit. Bylo 6:30. Řekl jsem si že mám dost času,tak jsem se šel ještě osprchovat. Nachystal jsem si věci ve kterých jsem šel do školy a vzal si ručník. Když jsem vlezl do sprchy,pustil jsem na sebe horkou sprchu. Umyl jsem si vlasy a nakonec tělo. Vylezl jsem ze sprchy,omotal kolem sebe ručník, a vyfénoval si vlasy. Když jsem se dofénoval,ještě jsem se utřel,a oblíkl jsem se. Vzal jsem si rifle a tričko s krátkým rukávem,mikinu a šel jsem se dolů najíst. 

Podíval jsem se na hodiny a bylo 7:05. Máma už byla vzbuzená. 

*Dobré ráno* -řekl jsem

*Dobré ráno Justine*odpověděla mi a dala mi pusu na čelo. 

Na snídani jsem si dal jen obyčejnou misku čokoládových vloček s mlékem.Když jsem dosnídal tak jsem se šel rozloučit s mamkou která četla dení tisk v obýváku.

*

Po cestě jsem si vytáhl mobil a sluchátka a poslouchal písníčky. Do školy to mám asi 10 minut. Když jsem dorazil,šel jsem rovnou ke své skříňce,kde jsem si vytáhl věco na první hodinu a šel do třídy. 

Ve třídě už na mě čekalo "milé" překvapení. 

*Áá,pan Bieber je tady.* Ozvalo se z davu. 

*Zdrž se komentářů* Odpověděl jsem. 

Mike. Ten bezcitnej debil z celé školy.Největší zmrd a parchan jaký může existovat.

Najednou přišel k mé lavici a řekl: 

*Máš na sobě stejné kalhoty cos měl včera. Copak tvůj fotříček ti bere kapesný aby se mohl zdrogovat,a ty pootom nemáš peníze na nový kalhoty?* Dořekl a on a jeho "gang" se začali smát. 

*Drž humu Miku,nemám na tebe náladu ty debile.* Řekl jsem hlasitě. 

*Okey,okey Justinku.* dopověděl a odešel. 

Nesnáším tohle. Nesnáším tuhle školu,ty lidi v ní,a už vůbec svýho otce,kterej za tohle všechno může.- zařval jsem v duchu. 

Když skončila první hodina šel jsem na chodbu,a potkal pár kámošů. Tak jsme si pokecali o všm možným. Když zazvonilo šel jsem zpátky do třídy na matiku. 

V matice jsme brali to stejný co minule. Nechápu to,a nikdy to stejně nepochopím. 

*Bieber k tabuli* Řekla hlasitě učitelka 

Napsala mi na tabuli pár příkladu,které jsem vůbec nepochopil,takže jsem je nedokázal ani zpočítat. 

*Máš za pět,jdi si sednout*

*Stejně dementní jako jeho otec* Řekl Mike a myslel si že to bylo vtipný. Přitom se nikdo nesmál. 

*Miku pojď k tabuli*Zkřikla učitelka. 

Nevypočítal toho o moc víc,a měl to stejně špatně. 

*Pak že jsem dementí jen já* Řekl jsem a všichni se začali smát. 

Mike si sedl nasranej do lavice a pořád na mě čuměl. 

Když už skončila škola,šel jsem si do skříňky pro mikinu,protože mi byla zima a chtěl jsem jít domů.a š

Doma na mě čekalo něco hroznýho. Nemohl jsem uvěřit vlastním očím. 

Pokračování přístě.... 

Tuhle část napsala převážně Verča,jelikož jsem já neměla čas (a psala jsem první). Jenom jsem něco doplnila a upravila. - Erin.

You've reached the end of published parts.

⏰ Last updated: Nov 13, 2013 ⏰

Add this story to your Library to get notified about new parts!

Recovery (JBFF)Where stories live. Discover now