Šaron s krví vlka

Stihneme to postavit?

Další den ráno jsme se vzbudili samy a nikdo nás nepolil vodou a ani do nás nekopl. A nám to vlastně ale vůbec nevadilo. Vstávalo se nám mnohem líp. Hned po probrání nám jaká si žena přinesla vodu a chleba což nám velice vyhovovalo. Po snídani jsme se pustili do práce. Šlo nám to celkem od ruky. Do oběda jsme vztyčili tramy a vyzdili studnu pomocí jílu a kamenů co jsme našli a vykopali takže to celé stačilo jen pobít prkny. K obědu byla zase nějaká pečínka nejspíš králík. Při obědě k nám přišel jeden stražný začal se divat na ty holí trami a povídá „no tak v tomhle v zimně umrznete jestli chcete tak vám domluvím aby jste mohli na pole jit sbírat kamení a postavit si kamna." Chvíli potom co jsme se domluvili tak mu Toruk oznámil že teda jo. Ale potřebovali jsme taky potlouct ty trámi a dodělat podlahu v podkroví. Proto jsme se domluvili že se rozdělíme já s Torukem půjdeme na dřevo a Yorri s Meldonem půjduo na pole přímo před hradbami a navozí kamení na kamna. Potom si pro nás s Torukem došel ten strážce co s námi šel minule ale už bez vozu. Takže jsme se s Torukem pořádně nadřeli. Ale během nošení klád se nám před domem oběvovali dvě hromady jedna jílu a druhá kamení. Setkali jsme se až večer na večeři. A Meldon říká „ no během vození kamení mě napadla jedna věc a to že tu pec nejen jilem zpevníme ale i jí tím jilem vytřeme a vypálí me v ní tašky takže se nebudeme muset bát že na nás bude pršet." Mě se to moc nezdálo ale nakonec po dohodě jsme usoudili že budeme pracovat celou noc. Toruk s Meldonem se pustili do stavby pece a já s mím přítelem Yorrim jsme se pustili do výroby prken. Měli jsme dost světla protože Meldon při stavbě pece rozdělal oheň přímo v ní aby to rychleji schlo. Pracovali jsme celou noc až skoro do svítaní. Meldon vypálil prvních pár tašek. Spali jsme asi tak dvě hodiny než nás polili vodou a jeden ze strážných nám vynadal„ještě jednou budete dělat v noci takovejhle kravál tak si pište že se postarám o to aby vám chyběli hlavy na krku" a odešel. A mi se znovu pustili do práce. Sice nám přinesli snídani ale náš hnala vpřed touha přežít. Dělali jsme tašky jednu za druhou a udělali jsme jich do oběda dost. Oběd a snídani jsme zpořádali najednou a pokračovali jsme v práci a do večera tam stála hrubá stavba bez dveří a oken. Poté co jsme dojedli večeři tak nás nenapadlo nic jiného než si jít lehnout protože náše únava previšovala naše fyzické hranice ale už jsme spali pod střechou v podkroví. Čtvrtý a poslední den stavby nás probudil lesní roh. Šli jsme se podívat ven a tam další skupina ubožáků které měla bojovat ve škole gladiátorů jako my. Byli to dva lidé, elf a takoví malí minotaur. Ale hned jak nás zpozorovali stráže tak na nás namířili kuše s gestem že máme jít dovnitř. Radši jsme vlezli zase spátky protože nikdo z nás nechtěl schytat šíp. Potom jsme napínavě čekali co se bude dít dál. A ono nic jen prošli kolem nás a prohodili jsme mezi sebou pár údivných pohledů. Dovedli je kousek od nás. Slyšeli jsme to samé co řekli nám ale oni na to měli jen tři dny. Což mi prišlo celkem dost nespravedlivé vůči nim protože mi na to měli čtyři a jen tak tak to stíháme.  Bylo mi jich celkem dost líto ale hned jak odešel ten trpaslík a s ním jeho stráže tak znovu kdosi zatroubil na lesní roh. Tak jsme se pustili do práce se dřevem co nám zbylo. Udělali jsme dveře a okenice a všechno jsme to stihli do oběda. K obědu jsme nedostali překvapivě nic jiného než pečínku. Po obědě jsme si trochu odpočinuli a dali jsme se do výroby základního nábytku jako byli například židle stůl a taky nějaké skříně. Do večera jsme to tedy jen tak tak stihli. Když jsem dotloukl poslední hřebíček do židle tak se rozrazili dveře. Všichni jsme zůstali nehybně stát a dovnitř vtrhlo asi pět stráží kteří nás natlačili do jednoho rohu domku. Po chvíli tam vstoupil i ten trpaslík co na nás čekal když jsme tam před čtyřmi dny přijeli a hlubokým hlasem řekl „ no tak vidím že jste to stihli vy pacholci, výborně tak teď jste ukázali svojí zručnost a fyzickou výkonnost. Teď vás čeká další etapa výcviku a to ta že dostanete to nejlepší dřevo, kůži a ocel na to aby jste si mohli vyrobit zbraně které vás budou provádět v aréně ale v průběhu výroby si budete moci požádat o tři zvláštní věci jako jsou například nějaké kameny a podobné věci" pousmál se a dal na odchod ale po chvíli se zastavil a mezi dveřmi dodal „ jo a abych nezapomněl máte na to od zítřka jen dva dny" jen co to dořekl tak s úsměvem vykročil ven ze dveří. No a protože už byl večer tak jsme se uložili ke spánku a než jsme usnuli zjistil si od nás Toruk jestli někdo z nás někdy bojoval a nebo se aspoň popral. O tomhle tématu jsem si já s Meldonem moc povídat nemohli protože naše zkušenosti byly takřka nulové až nato že jsem se jednou popral při záchraně Yorriho a Meldon zase když byl mladší tak se pral se svými bratry ale prý pořád prohrával ale Yorri s Torukem si měli o čem říct. Toruk měl totiž zkušenosti od té elfske stráže a  Yorri ve svém tuláckém životě zažil mnoho rvaček a bitek po hospodách a na dalších místech. Yorri se o tom rozpovídal tak že na sebe prozradil dost věcí některých i trochu úsměvných. Když jsme to všechno probrali tak jsem si šli lehnout. Další den ráno...