Zasloužený Život

#1.

"Ahoj jmenuji se  Lucka Parkinsová je mi osmnáct a mám mladšího brášku Tomíka". "Ahoj"Pronesl hlas za mnou. " Seznamte se to je Bily... Můj kamarád" řekla sem "nejlepší" doplnil a já jen zakroutila hlavou na náznak souhlasu. " Pojď sem Lucko musíme pověsit ten obraz!!!!" "Už jdu" Zakřičela jsem na na Bilyho do kuchyně aby jste pochopili zítra jsou naše narozeniny ano NAŠE protože s Bilym  sme narození ve stejný den stejnou hodinu i minutu. Akorát já v Praze a Bily  v New Yorku jeho maminka je češka a tatínek taky v osmnácti se přestěhovali do New Yorku a pak se jim narodil Bily. My jsme se z Prahy přistěhovali před šestnácti lety.

Večer:
"Luci pojď se najíst máme kuře" je to mé oblíbené jídlo "už jdu!" Křikla jsem na mamku seběhla jsem ze svého pokoje "kde je Bily?" Položila jsem otázku všem v místnosti ,,říkal že si potřebuje něco zařídit." Odpověděl mi bleskově můj taťka. (Je šéf nějaké firmy takže jsme dost za vodou.) ,,a přijde dneska" "možná jo možná ne prý neví jak to stihne" odpověděl taťka "ok kdyby ste ho zastihli tak ať se za mnou staví budu u sebe na patře mám chuť na palačinky s nutelou (ano i po kuřeti mám chuť na palačinky s nutelou) do řekla sem  svůj proslov a vydala se k sobě na patro. No ale zjistila jsem že nemám nutelu vzala sem si klíčky od auta a vydala se pro nutelu do nonstop Tesca. Jen tak mimochodem moje patro se skládá ze dvou pokojů (jeden je můj jeden pro hosty) kuchyň koupelna šatna  a terasa s grilem a zabudovaným vyhřívaný bazénem a sauna a z bazénu je krásný výhled na New York. Ano máme hodně velký dům spíš takovou vilu. Když sem se vrátila domů dala sem auto do podzemí garáže a výtahem jsem vyjela do svého patra a i se 3 kg nutely šla dělat palačinky. Ale z pokoje hostů sem slyšela písničku London od DJ antonine. Zvědavost mi nedala a nakoukla jsem tam. Pootevřela sem dveře a tam stál Bily otočený zády ke mě písničku na plné pecky tancoval a u toho zpíval dost falešně. Nevydržela jsem to a začala sem se hrozně moc smát Bily si toho všimnul rychlé přestal a písničku ztlumil. "Čemu se směješ ty pinďo"(ano Bily mi říká pinďo protože na svůj věk mám jen 155 cm). Když sem se nepřestávala smát přistoupil ke mě se štěněcíma očima a obejmul mě "nesměj se mi pinďo" přestala sem se smát a taky ho obejmula on mi dal pusu na čelo. "Chtěla sem udělat palačinky dáš si taky? Položila sem otázku a čekala na odpověď. "bude půl osmé ty si před chvílí dojedla kuře a ještě máš chuť na palačinky?" Odpověděl mi otázkou " jo mám ... Takže si nedáš .... Dobře aspoň bude  víc pro mě!!!" Řekla jsem mu vyplázla sem na něj jazyk a ladným krokem odešla zpátky do kuchyně."ale noták"  uslyšela sem Bilyho ňuňatej hlas  hlas a kroky které šli za mnou. Stoupla sem si k lince a začala dělat těsto na palačinky. Okolo svého pasu jsem ucítila Bilyho ruce začal mi kousat ucho a šeptl "dám si taky pinďo předtím sem si dělal srandu" a dostala sem pusu na tvář a ano s Bilym sme nejlepší kamarádi a máme se moc rádi moc moc moc. Pustil mě sedl si za bar a já se konečně dala do smažení palačinek cítila sem Bilyho pohledy na můj zadek.  dali jsme si s Bilym palačinky pak sem se osprchovala a šla spát.

********************

Ahoj je tady první kapitola z mé knihy  doufám že se vám bude líbit
Vaše kachnička 97♥