Zasloužený Život

#2. - narozeniny

Ráno mě probudil budík přicházející z vedlejšího pokoje byla to tak otravná melodie tak sem se otočila na bok a snažila se tu hrůzu ignorovat a ještě na chvíli usnout což se mi samozřejmě nepovedlo asi po deseti minutách přišel do mého pokoje Bily a řval "pinďo vztavej devatenactiny sou tady!!!!" "Eeeeeeeh" vydala jsem že sebe zvuk který měl znít jako protest a převalila se na druhý bok. Bily položil něco na stůl a odešel. Promnula si oči a vydala se pro krabici a sedla si s ní na postel roztrhla jsem balící papír a srdíčko na kterém bylo napsáno dárek pro pinďu usmála sem se nad tím a roztrhla krabici ve které byla menší krabice a v ní další a další když sem měla postel plnou papírů dostala sem se ke krabičce od ipdonu6s "em... proč další když mám do včerejška nový? (Iphon7)?" řvalo na mě moje podvědomí. Když sem rozdělala i poslední krabičku byli v ní ponošky s obrázkem Iphona. Dostala sem neuvěřitelný záchvat smíchu.

*Pip*
Přišla my smska od roztomilý malý červ (Bily ... Říkáme si přezdívkami). V smsce stálo "to jsem tě nachytal což?" Hned sem mu odepsala "Pojď si uklidit ty roztrhané krabice červe" na to už neodepsal. Šla jsem se obléknout a namalovat. Když jsem se oblékla a namalovala vzala jsem svoje dárky pro Bilyho a šla do svojí kuchyně kde byl Bily  a dělal lívance položila sem svoje dárky pro něj na stůl a obejmula ho zezadu. Mám ho moc ráda. Stali sme tam a on mi věnoval pusu do vlasu. A pak se zeptal "to je pro mě?" "Má tu snad ještě někdo jiný narozky?" Odpověděla sem mu otázkou. "No to nemá no." Pustila sem ho z obětí a donesla mu jeho dárky "všechno nejlepší červíku." Bily vzal krabičku do ruky a začal strhávat balící papír když odtrhl jednu stranu a dozvěděl se co ho v krabičce čeká řekl "Luci to nemůžu!!!" "Ne nemůžeš ty musíš je to dárek červíku můj!"

______________________

B: "Luci pojď ke mě!"

Já: "až si to zozbalíš!"

B: "pinďo nemůžeš mi dát iphona7s to nejde!"

Já: " ale můžu Vem si to mám tě moc ráda červíku můj!"

B: "co je v tom druhem?" Zeptal se a ukázal na ten druhý balíček.

Já:"na tak ho rozbal."

Když sem vyděla jeho jiskřičky v očích byla sem šťastná.
"MY BESTFRIEND♥" řekl Bily a do očí se mu draly slzy. "Ty brečíš?" Zeptala sem ho. " Ne jen mi něco spadlo do oka!" Usmála sem se a obejmula ho on si mě přitáhl blíž k sobě. Cítila sem se u něj v bezpečí. "Mám tě moc ráda Bily!" "Ani nevíš jak já tebe holčičko moje" stál přede mnou v červených Calvin Klain boxerkách . Nad tím sem se musela uchectnout že sem objímala jeho nahou ale vypracovanou hruď. " Měli by sme jít dolů" Pronesla sem. " jo asi jo už tam na nás čekají hosti/odmlčel se/ emm Luci a v sedm sem ti domluvil s Tal (moje nejlepší holčičí kamarádka)  půjdete do kina ... Nevadí to ne?"  "Myslela sem že Budem spolu jako každý rok. Ale s Tal půjdu no když už si to domluvil." Než stačil něco říct už sem byla pryč docela mě to mrzelo každým rokem sme to večer slavili spolu a v den NAŠICH devatenáctin ne. Smutná jsem došla dolů ale hned mě rozveselil můj bráška "všechno nejlepší segra!!!!!" "Jeee děkuji seš ten nejlepší bráška Tomíku. Oslava měla asi dvě stě padesát hostů takže si všichni posedali ke stolům s
A dali sme si oběd o dvanácti chodech jedli sme zhruba hodinu a půl pak si převzala slovo moje mamka všem poděkovala a obou dvou nám popřála. Pak sme si s Bílým sedli vedle sebe a přijímaly dárky to bylo na dvě a půl hodiny byla sem unavená převlíkla sem se do plavek a a šla se natáhnou na lehátko do bazénu. Najednou sem kolem svého pasu ucítila mohutné mokré ruce. Byl to Bily "opovaž se!!!!" Zařvala sem  "Neboj jen sem se chtěl na něco zeptat." " No?" Hesla jsem arogantně. "Zlobíš se kvůli té Tal ?" ní sem mu neřekla Koukla jsem se na svoje aplewatch hodinky bylo 18:45 vimanila jsem se z jeho rukou a šla  se usušit upravit mke-up a oblékla sem se. V sedm sem už byla s Tal a v 19:05 sme už seděli v sále. Pořád sem byla smutná ten film měl asi tři hodiny po čtyřiceti pěti minutách mi zazvonil mobil byl to Bily řekla sem Tal že hned přijdu jen kývla. Vzala jsem to "čekám tě u bazénu!"řekl jednoduše a tipl to. Byla sem ráda ale nechtěla sem tam Tal nechávat samotnou zahlédla sem u baru Logena (jeden z mých dobrých kamarádů) objala sem ho zezadu a řekla si můj zachránce jdi za Tal sedí úplně nahoře v prostředním sedadle poznáš to ... Já musím jít za Bilym!!" "Ahoj kočko sluší se pozdravit všechno víme  tak utíkej!" Usmála sem se na něj a už běžela ke mě domů.

Pohled Bilyho:

Všechno šlo podle plánu už sem čekal je na svojí Lucinku už sem se odhodlal jí říct jak moc ji  miluju. Uslyšel sem odemykání dveří moje srdce bylo na pokraji vybouchnutí. Ale ještě víc když do dveří  vešla Lucky mamka se slzama v očích "co se stalo?" Přešel sem k ní tak rychle jak to šlo " Lucka šla z kina že tebou tak jak to bylo domluvené ale nebrala si auto to nechala před kinem pro Tal a Logena chtěl to vzít přez koleje zkratkou ale srazila jí tramvaj naštěstí nejela moc rychle." Když to dořekla brečela ještě víc a já měl na krajíčku "kde je?" Zeptal sem se po chvíli ticha "v nové nemocnici čtyřicet bloků na sever" "teto vím kde máme nemocnici!" Hesl sem a pokusil se o falešný usměv. Vzal sem klíčky od auta a rychlostí světla sem jel ve svém BMW za svoji princeznou.

Co když mi umře?
Co když už ji nikdy neřeknu jak moc ji miluju?
Co když se probere ale nebude si mě pamatovat?
Co když bude v pohodě ale nebude mě milovat ?

Všech na tyhle myšlenky mi proudili hlavou. Konečně sem stál před nemocnicí. "Kde je Lucie Parkinsová?" Zeptal sem se té staré paní na recepci "kdo jste?" Zeptala se zahořklím hlasem "snoubenec." Musel jsem zalhat jinnak by mě k ní nepustili. Koukla se do počítače "je mi líto právě jí operují před chvílí začali měla ošklivou nehodu naštěstí ta tramvaj  nejela  moc rychle ale i tak nevypadala moc dobře.

***************

Ahoj další kapitola je tady co myslíte přežije to nepřežije to.
Vaše Kachnička 97