Halucinace [Pozastaveno]

Prolog

Další krásný den v Ikebukuru. Slunce příjemně hřálo, dlužníci nebyli otravní... krom jednoho, ale s ním se Shizuo rychle vypořádal. Bylo mu tak příjemně, že už  skoro začal zapomínat, jaké to byl kdysi.

Teda, ono to nebylo zas tak dávno. Ale  díky mírumilovnému klidu, který se linul už dva týdny nad městem, měli ten pocit snad všichni.

Vzhledem k nepřítomnosti Izayi nebyl nikdo, kdo by tahal za nitky a tak celková kriminální aktivita rapidně klesla. Izayova nepřítomnost způsobila, že jisté spolky, závislé na jeho příspevcích, začaly postupně krachovat. I lidé, kteří udržovali s Izayou kontakt, aniž by znali jeho pravou tvář, najednou nevěděli, co dělat.
Jistým způsobem jim chyběl.

Až na jednu vyjímku samozřejmě. Ikebukurskému monstru nechyběl ďábel z Shinjuka ani trochu.

Shizuo seděl v parku, pokuřoval, zatímco si užíval tu pohodu. Už ani nevěřil, že se toho dočká. Jistě, zdravý rozum mu naznačoval, že se blíží den Izayova příjezdu, ale tím se nezabíval. Musel si užít další klidný den, než se ten bastard vrátí.

Do této klidné chvíle se ozvalo hlasité zařehtání, které vydala černá motorka, zvaná Shooter.
Shizuo se automaticky ohlédl za tím zvukem. Se svojí partnerkou na zádech doslova přeletěl Shooter zábradlí a během chvíle se zastavil před Shizuou.

"Celty-san, dlouho jsme se neviděli." kývl Shizuo hlavou na pozdrav.

Místní legenda také přikývla. Sesedla z motorky a vzala místo vedle blonďáka. [Omlouvám se, poslední dobou mám spoustu práce.]

"Ale ne, netřeba omluv." zavrtěl hlavou Shizuo. "... Přijela jsi rychle, děje se něco?"

[Ne, nic. Byla jsem na cestě domů, když jsem tě uviděla. Chtěla jsem tě pozdravit.] vysvětlila Celty.

Bavili se spolu snad o všem možném snad hodinu, když tu náhle Celty zvedla ruku, aby zastavila Shizuu. [Podívej se!]

Na druhé straně parku se objevila Mairu a Kururi. Celty rychle vyskočila na nohy a rzběhla se k nim. Ne tak rychle ji následoval Shizuo.

Shizuovi chvíli trvalo, než pochopil co je jinak. Dvojčata brečela. Z dálky to nepoznal, ale teď když stál před nimi... Bylo to zvláštní pozorovat věčně energetickou Mairu a krom většího poprsí jinak nevýraznou Kururi, jak pláčou.

[Co se stalo?] zeptala se Celty, zatímco si před dvojčata klekla.

Mairu si setřela slzy, aby si to přečetla, ale bylo to celkem zbytečné, jelikož se tam nahrnuly další slzy. "On... Iza-nii..."

Shizuo zpozorněl.

"Letadlo... ve kterém... byl..." Mairu se odmlčela, aby popotáhla. Slovo si tedy vzala Kururi. "... zřítilo se..." Hned na to propukla dvojčata v ještě větší pláč.

Celty je stáhla obě do objetí a alespoň takhle se je pokusila utěšit, zatímco se snažila spracovat novou informaci.

Shizuo zůstal ztrnule stát. Vždy si myslel, že až Izaya zemře, ať už jeho rukou nebo ne, zaplaví ho pocit klidu a uspokojení, ale teď... To co cítil teď, rozhodně nebylo uspokojení.

Informace o letecké katastrofě, se večer ukázala ve zprávách. Ale ani během toho se Shizuovi nechtělo věřit, jenže pak ukázali seznam mrtvých. Izayovo jméno bylo mezi nimi.