Život by měl být naopak.
Mělo by se začít umíráním a tím je trauma překonáno. Pak se probudíš v domově důchodců a je ti každý den lépe a lépe. Potom tě vyhodí z domova důchodců, protože jsi už v pohodě a první co děláš je, že bereš důchod. Pak ti první den v práci dají zlaté hodinky. Pracuješ 40 let, až jsi na tolik mlád, že si můžeš užívat konce pracovního života. A tak jedeš z pařby na pařbu, piješ, souložíš a pak začneš chodit do školy, hraješ si s kamarády, bez jakýchkoliv povinností, až je z tebe mimino, a posledních 9 měsíců jsi v poklidu proplaveš. A nakonec opustíš tento svět v organismu!!! :DDD
