,,Jak víš, že to je
moje socha?"
,,Tak nějak to tuším."
,,Jak?"
,,Copak jsi neslyšel?
Znám tě až moc dobře
než abych to nevěděla."
ČTEŠ
Zamrzlá
FantasyKaždý den chodila kolem té sochy. Každý den ho obdivovala. Jeho tvář jí připadala povědomá, až moc známá. Bohužel socha byla neoznačená letopočtem. Zřejmě dávno mrtvý... Celou knihu věnuji JUBBĚ -díky, že jste mé kamarádky:) Druhý díl: Zahořklá 28...
