Kapitola #3

425 21 2
                                    

Po třech týdnech:
Už jsem se nemohla dočkat domů . Kuba mě několikrát přišel navštívit , za ty týdny co jsem tam proležela tam byl snad každý den , takže jsme se dost zkamarádili.Dokonce se tu asi dvakrát objevil Honza Macák a zjistila jsem , že to on nás srazil tím autem , od doby co jsem se ho zeptala jestli to byl on přikývl odešel ,a pak už nepřišel.Jak mi chybí ten Honzovo úsměv , když tu byl , vypadal lépe než z fotek a videíí
No nic jdu napsat Kubovi a nepřemejšlet tu nad klukama.
Jen tak pro upřesnění S - stephanie a K- Kuba
*S* : ahoj výzvedneš mě zítra prosím ?
*K* : v kolik ?
*S* : v osm , ráno ?
*K* : nešlo by to tak v 10 ? Už něco mám
*S* : nedělej si starosti domluvím se s někým jiným :(
*K* : dobře zejtra v 8 jsem tam marode , ale půjdeš za to semnou na oběd
*S* dobře dík ;) zvu tě! 
Sakra myslel tím rande , nebo přátelský oběd ? ,, Slečno Moyerová ? Pojďte semnou doktor vás chce vidět " vyrušila mě z myšlení sestřička. ,,Tak slečno Moyerová , jste v pořádku , mi uź se neuvidíme takže vám chci jen říct , abyste nedělala nic náročného a nepřetěžovala se " řekl mi doktor ,, dobře děkuji a nashledanou " snažila jsem se být milá ale moc to nešlo byla jsem trochu nervózní . Je to tu hrozné , už se nemůžu dočkat domů až si dám si pořádnou koupel. Když jsem tady ve sprše mám stále pocit že mě někdo sleduje. Už aby byl zítřek

MenT a jáKde žijí příběhy. Začni objevovat