X.

609 47 2
                                    

Jackson

* o 5 měsíců později *

,,Táto, Sophinka pláče," u mého ucha se ozval hlásek mého synka.

S promnutím očí jsem se pomalu posadil.

,,Pojď. Necháme maminku spát a my si půjdeme hrát se Sophinkou," chytil jsem Aliho za ruku, načež se přesunul k postýlce ze které se ozýval pláč.

,,Ale, copak to je? Naše malinká Princeznička má hlad?" Spolu s našemi dětmi jsem se přesunul dolu do kuchyně.

Nechal jsem Marka v klidu spát. Kvůli Sophince musel několikrát vstávat.

Mark

Byl jsem tak unavený. Sophinka opravdu hodně plakala. Její klidový režim byl horší než ten Alexův když byl miminko. Nemohl jsem jí to mít ale za zlé. Je to miminko. Ty pláčou opravdu často. Dalo by se říct, že Alex byl překvapivě hodné dítě.

Po chvilce jsem se ale stejně probudil. Vzbudil mě Ňoňo. Olizoval mi obličej. Za tu dobu teda pěkně vyrostl.

S povzdechnutím jsem otevřel oči.

,,Už jsem vzhůru, už jsem vzhůru," pomalu jsem se posadil. Cítil jsem se jako mrtvola.

Se zívnutím jsem vstal a protáhnul se. Hned na to jsem se vydal dolů do kuchyně, odkud se ozýval Alexův smíšek.

Jackson

,,Alexi, papej," se smíchem jsem sledoval našeho synka, který se ručičkami patlal v jídle.

Byl to opravdu vtipný pohled. A Alexovi to evidentně taky přišlo zábavné.

,,Když to spapáš, tak až nakrmím Sophinku půjdeme se koukat na Mickeyho Klubík, ano?" Usmál jsem se na něho. Dál jsem ale krmil Sophinku.

,,Mickeyho Klubík!'' S radostným vypísknutím začal papat.

Mark

,,Ahojky," pozdravil jsem ospale, když jsem se objevil ve dveřích vedoucích do kuchyně. Byli tu všechny moje zlatíčka.

S úsměvem jsem je všechny tři obešel a věnoval jim ranní pusinku na čelo.

,,Máma, tady sedni," vypísknul radostně Alex. Jeho výslovnosti a komolení slov jsem se musel zasmát.

,,I tobě přeju dobré ráno, Alexi. Jakpak se nám naše princátko vyspinkalo?" s úsměvem jsem jej zatahal za tvářičku.

Jackson

,,Dobře," se zachichotáním začal dál jíst jeho snídani, kterou jsem mu připravil.

Já dál poklidně pozoroval svou princezničku, jak cucá lahev.

,,Jak si se vypsal, lásko? Vypadáš unaveně," starostlivě jsem se na něho podíval.

Než jsem se ale dočkal odpovědi, Ali ke mně přiskočil a začal tahat za kalhoty. Nic jiného mu nezbývalo. Byl jsem bez trička.

,,Táto pojď! Já chci Mickeyho!" Našpulil na mě své rtíky.

,,Musíš počkat, jen dokrmím Sophinku,"

,,Ale táto. Pojď. Pojď. Pojď," začal naléhat.

,,Po kom tohle máš?" Zamroutil jsem nad ním hlavou. Je tak otravný.

Mark

,Nebylo to nejhorší, ale ani nejlepší," začal jsem se smát, načež přešel k Jacksonovi. Sebral jsem toho rošťáka ze země a Jacksonovi věnoval polibek.

Our Little Babies | mpregKde žijí příběhy. Začni objevovat