Katův Dluh

Verdikt

Malgrin II., z rodu Karrymor, byl vysoký muž, nejen postavově, ale také politicky. Po tragické smrti svého otce Ehera, kterého nadevše miloval, byl formálně zvolen lordy Alonu jako vládce říše. Tuto říši již v 25 letech rozšířil díky svému pletichářskému umu o elfskou kolonii Ashe'eria, sousedící s Durme a Tendorou. Následovalo Arenorské království.  Král Baeonys Ython byl okolnostmi, které panovaly v jeho království po Velké Temné válce, donucen ustoupit silnějšímu. Nedostatek zlata v královské pokladně a drobná úroda ho přinutili pokleknout před panovníkem Alonu, za příslib snížení utrpení jeho poddaných. A tak se, díky Malgrinovi II., stal z krále pouhopouhý protektor, jehož říše spadla Alonu do klína.

Mladý Karrymor to však nedělal pro svůj vlastní zisk. Dělal to pro svůj lid. Oficiálně byl jeho panovníkem, ale sloužil mu více, než lid jemu.

A tak to má být, řekl si hrdě.

Nyní však měl veliký problém. Na Arenoru se mu začali ve velkém bouřit lordové z východu v čele se samozvaným králem Banemorem Bonmorem a  půlelfem Manderem Northosem. K tomu hnutí Hadího bratrstva, původem z Esabonnu, vyhlásilo otevřenou válku všem nevěřícím na Alonu. Před pár dny popravili nejlepšího vojevůdce této doby, generála, který zmasakroval armádu nazgharů v Aelinském lese a následně vypálil Genteu, hlavní město, které bylo plné nestvůr z východních ostrovů. V té době zachránil nespočet životů. Muž, jenž ukončil jeho život, momentálně stál před Malgrinem se skloněnou hlavou plnou myšlenek na svou budoucnost. Kat Hadího bratrstva.

Byli v trůnním sále Gentey. U zdí stály stráže, po zuby ozbrojené. Tito muži zde nebyli jen na okrasu, všichni prošli masakrem v Aelinském lese. Nejelitnější vojáci. Veteráni. Na sobě měli ocelové zbroje s předlohou ve zboji jejich zesnulého generála. Ten na sobě nosil zbroj Sarizhara, muže velícího nazgharské armádě, plenící koloniální město Yantoe, patřící Alonu, pár měsíců před bitvou v Aelinském lese. Zbroj byla těžká, mohutná, ze stříbřité oceli s modrými intarziemi.

Kolem kata pomalu kroužil panovníkův nejbližší přítel, Avalther Taelith. Opatrně a obezřetně se ho vyptával na den smrti jeho oběti. Jak probíhal, kdo tam byl s ním. Proč to udělali...

"Protože nám to náš mistr přikázal.", odpověděl na poslední otázku vyhládlý, zmučený muž.

"A kdo je ten váš mistr? Kde se ukrývá? Co je zač? Taky patří k Temným jako ty?", vyrazil do útoku Avalther. Po jeho slovech stráže vztekem sevřely ruce v pěst. Všichni to byli příslušníci řádu Gripa Tedima, nyní se však jsou jeho příslušníci hanlivě nazývaní Temní, po temných činech, které provedli při pomstě zrádcům z Velké Temné války. Kat a jeho Bratrstvo pošpinili jejich pověst tím, že vzpouru vedli muži z Tedimova řádu. Velicí zrádci, v očích všech Temných.

Vězeň na další otázky neodpovídal.

"Tento muž už toho moc nenamluví... Jaký je váš rozsudek, můj pane.", obrátil se Avalther na Malgrina. Dlouze se zamyslel.

"Kate, za své činy...", zbídačený muž zvedl pohled, čekal na smrt,"...budeš pykat. Rozhodl jsem se, že vyhledáš svého mistra a přivedeš ho sem. Nebo nechám popravit všechny tvé přátele a spolubojovníky. Co na to říkáš, Kate?", hluboce se mu zadíval do očí. Nejdříve v nich viděl úlek, poté strach a následně hněv, "Kdo je ti milejší? Tví blízcí? Nebo muž, kvůli kterému jsi musel projít tak velkým utrpením?", Malgrin uměl velice dobře manipulovat s lidmi, od kterých něco potřeboval.

"C-Co když vám uteču?", zachrpěl vězeň.

"Máš třicet dní na to, abys sem svého mistra dovedl. Pokud utečeš a neukážete se tu spolu do konce dané lhůty, všichni tví milovaní zemřou násilnou a bolestivou smrtí.", odsekl muž sedící na trůnu. To ho zlomí, usmál se ve své mysli zlomyslně.