Už jsou to týdny kdy mě Toby trápí. I policajti ho hledají. Každý den mě spolužáci povzbudí a dávají mi kytky. Nikdy jsem netušila že mám kolem sebe tak úžasné lidi. Vždy jim podekuju, dám jim menší dárky aby věděli ze mě opravdu těší že mě mají rádi.
Dneska za mnou přišel Jacob. Přinesl mi kyticku z korálků. Prý to dělal 1 týden a jen pro mě. Obejmula jsem ho a brecela jsem štěstím.
J: Notaák, Vaness nebreč.
V: Jenomže ja nemůžu přestat brečet. Vždy jsem vás odkopavala, nadávala a byla jsem egoista. A teď mě každý den utesujete, dáváte mi věci, kterých si strašně cením. Třeba jako tahle kyticka.
J: Neboj se, my ho najdeme a potom budeš v bezpečí. Řekl a silně mě obejmul.
🌺🌺🌺🌺🌺🌺🌺🌺🌺🌺🌺🌺🌺🌺🌺🌺🌺🌺🌺🌺🌺🌺🌺🌺🌺🌺
Tak co na to říkáte? Mě osobně se to docela líbí. Napište do komentářů jestli to mám ukončit nebo psát dál.
Papa
Kiki V. 💕
ČTEŠ
CHANGE
Teen FictionAhoj, jmenuju se Vanessa a je mi 16 a pocházím z Kalifornie.Kluky měním jak ponožky. Jsem nejoblíbenější holka ze školy( to je jasný ne). Jednoho dne mi někdo začne psát na facebook A celý můj život se změní. K lepšímu nebo k horšímu?
