4. kapitola

33 4 2
                                    

V tu chvíli jsem se trochu lekla.

* DRUHÝ DEN *
Doktor: Slečno můžeme na to.
Jen jsem na to kývla.

................................
Byla jsem na lůžku.
Doktor: Tak slečno myslete na něco hezkého. Teď vás uspíme.

Co si myslíte? Na co myslím?
To je přece jasný. Na jednorozce a cukrovkou vatu. JEJ
.............. .............

Viděla jsem jen bílou barvou snažila jsem se hýbat otevřít oči ale nějak to nešlo. Najednou jsem cukla rukou a otevřela oči.

Uviděla jsem mamku a tatku.
Usmála jsem se na ně.
M: Holcičko ty ses probudila! Řekla mamka šťastně. A ještě se slzana v očích
V: Ja vám říkala že to všechno dopadne dobře.

🌺🌺🌺🌺🌺🌺🌺🌺🌺🌺🌺🌺🌺🌺🌺🌺🌺🌺🌺🌺🌺🌺🌺🌺🌺🌺
Ahoj, tak co na to říkáte? Baví vás to? Vše mi napište do komentářů 😊
Jo a jestli píšete nějakou knihu jaké máte umístění? Ja mám #122 v teen fikci.
Pápá
Kiki V.💕

CHANGEKde žijí příběhy. Začni objevovat