I Solemnly Swear.. (HP)

Dveře

Začaly plinout dny. Jeden,dva,tři,čtyři....
...týden,dva..
Až jednoho dne,kdy mím oknem pronikaly malé paprsky slunce,někdo zaklepal. Byl to den jako obyčejný,sestřička mi donesla snídani,doktor mě prohlídl a pak mi pustil malou televizi,kde dávali samé nudné pořady. Ale to zaklepání. To na tom dni bylo nejúžasnější. Dveře se pomalu otevřely a dovnitř vlítla malá vlaštovka. Proletěla celým pokojem až přistála u mé obvázané nohy. Naklonila jsem se k ní a vzala ji do ruky. Na té vlaštovce se mi něco nezdálo. A pak mi to docvaklo. Vlaštovka mi najednou vylétla z ruky a začala zběsile lítat po pokoji. Když byla zrovna nademnou,snažila jsem se ji chytit,ale byla moc rychlá. Pak najednou vlaštovka vybuchla a vytvořila malý ohňostrojový květ. ,,Páni!'' musela jsem říct nahlas. Za dveřmi se najednou ozval dost drsný řev. ,,Co jsem vám říkala,ŽÁDNÁ KOU- teda.. ŽÁDNÉ VYLOMENINY NA VEŘEJNÝCH MÍSTECH!! KOLIKRÁT VÁM MÁM OPAKOVAT,ŽE.....''
Hned mi docvaklo,kdo to je. Nevěděla jsem ale,co mám dělat. Nebyla jsem ještě připravená. ,,Koukejte se usmívat a být hodný.'' dodal mužský hlas. A pak vešli do dveří. Devět osob s ohnivě zrzavými vlasy,pihami a oříškově hnědými oči. ,, Ahoj Tereso.'' pozdravila menší paní,která nejspíš byla Molly. ,,Ahoj.'' pozdravila jsem nejistě. ,,Páni,tohle je velice zajímavý přístroj. Na co to je?'' ,,ARTURE! Ani teď toho nemůžeš na chvíly nechat! '" okřikla svého muže,kterého obzvlášť zaujala věc na stole. ,,No,to je tužka.S tou se píše." ,,Tužka? Jak zastaralé na tento svět. Vy tu nemáte brky a inkoust?" řekl jeden ze synů. ,,Tohle je Percy,ten nejotravnější. Bude pořád kecat něco "chytrého" a vytahovat se ,že je prefekt..'' přistoupilo ke mně jedno z dvojčat. ,, A pak tě unudí k smrti.'' řeklo druhé. ,,Tak dost. Měli bychom se jeden po druhém představit a něco o sobě říct. Já jsem Molly. Ráda vařím,a trávím čaš se svojí rodinou.Tohle je Artur. ARTURE!" ,,Ano ano,jistě drahá."řekl pan Weasley a odložil ovladač od televize na stolek. ,,Jmenuji se Artur. Pracuji na Ministerstvu Kouzel na odělení,které se zabývá mudly. " ,,Já jsem Charlie,a miluju draky." ,,Snad tak moc,že se s nima jednou i ožení."špitlo směrem ke mě jedno z dvojčat. ,, Já jsem Percy. Jsem Nebelvírský prefekt,což je jedna z nejdůležitějších funkcí v Bradavicích,a vůbec..." ,,A je to tady zase. " vzdychli všichni. ,,Fred & George. To jsme my. Jsem ti nejlepší z nejlepších,a - " ,,Hele, tak hrrrr... Nemusíte se hned tak chvástat" zasmála jsem se. Fred s Georgem na mě hodili výraz tak podivný,že to bylo snad něco mezi mračením a úšměvem. ,,A tohle je Ginny." řekla Molly. ,,Ahoj. " ,,Ahoj Ginny. Moc ti děkuji za dopis. Moc mě potěšil." ,,Vážně?!" ,,Ano." ,,A já jsem Ronald. Ale všichni mi říkají Ron. Chceš si pohladit Prašivku?" ,,Ronalde? Teď ne." okřikla ho Molly. ,,Bille,proč tak mlčíš,představ se taky,ne?."

Cože?!Ne ne ne ne ne ne ne ne....
To nemůže přeci být pravda. B-I-L-L. NE ne ne ne ne... Určitě ti byl Nill. Nebo Will,nebo Fill ..

,,Ahoj,já jsem Bill.'' Najednou se mi začala motat hlava. Dala jsem si ruku na čelo a pomalu se mi zavírali oči. Někdo mě chytil. Začala jsem řvát. Něco zevnitř mě znovu zžíralo. Nemohla jsem popadnou dech. ,,Doktora. ZAVOLEJTE NĚKDO DOKTORA !!! " slyšela jsem křik. Pak už jsem (znova) upadla do bezvědomí.

,,Bille! Že mě nechytíš!"
,,Jen počkej,to se ještě uvidí."
,,Né,Bille nelehtej mě už prosím Né!"

,,A teď dáš pravou nohu dozadu,asi nějak takhle."
,,Takhle Bille?"
,,Výborně Tery! Už umíš Valčík!"
,, Mám tě ráda Bille.''

Teď mě poslouchej Tereso.

Nevím,jestli to přežijeme, takže ti chceme říct, jak moc tě máme rádi.

Poslouchej mě. Ty to musíš přežít.

Vyskoč tady z okna, jsou tam keře,které ti umožní bezpečný dopad. Uteč a sežeň pomoc.

Teres ty to zvládneš! Máme tě moc rádi!

Pamatuj,vždycky budeme všichni spolu. Až do konce.

Tenhle můžete taky!

Ááááaá!!!

,,NÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉ!!!!!'' znovu jsem vykřikla a tělem mi znova projela obrovská bolest. ,,Teres, jsi v pořádku?" zeptala se Molly.
,, Já - J-j-j-já se moc omlouvám,ale m-můj bráška se jmenoval Bill. A on se pro mě obětoval. A hrál s se mnou. Byl to nejlepší bráška ze všech. A já nemohla nic dělat a -" ,,Neboj se,to bude dobrý." položila mě zpátky na lůžko Molly. ,,Máš pravdu. Nemohla si nic dělat. Ale to nikdo.Nesmíš si nic vyčítat. Za nic nemůžeš." ,,Moc vám děkuju. Za všechno. " rékla jsem.
Povídali jsme si snad ještě hodinu. Weasleyovi jsou úžasný. Fred, George, Ginny a Charlie pro mě předváděli "duvadelní scénku",kdy Barnábáš Blouznivý učí Troly balet,a pak mi vyprávěli různé bajky,které znali z jejih knížek. A nakonec mě Bill,Fred,George a Ron řekli všecgno o Famfrpálu. Družstva,pravidla,manévry. Zní to naprosto fantasticky!!!
Nechěla jsem,aby odešli. Konečně jsem se cítila skvěle..