Pohled Akiko
Už trénuji víc jak 3 hodiny, ale najednou uslyším prasknutí větve, což mě nepřekvapuje, ani se nemusím otáčet a vím, že je na stromě a pozoruje mě „Co všechno jsi řekl Hokagemu? " zeptám se klidně, ale on se na mě podívá nechápavým pohledem a neodpovídá „Tak znova, co všechno jsi mu řekl Kakashi" ptám se neutrálně „Řekl jsi mu, že mi Uchiha Madara vyvraždil klan, řekl jsi mu to?Byli mi čtyři, ale ten strach, bolest, bezmoc se mi stále vrací " řekla jsem. Chtělo se mi plakat, ale vydržela jsem to „Řekl jsi mu, že mě nenáviděli? Řekl jsi mu o mé minulosti? " ptám se, ale stále se mi nedostává odpovědi. Ty léta trénovaní falešného úsměvu se vyplatili. Kakashi stále nic neříká, ale po chvíli kývne a já se falešně usměji. „Fajn" řeknu, až teď mi dojde, že cítím dvě známe chakry jedna je Sasukeho a druhá je Narutova, takže mě slyšeli...už ví o mé minulosti. „Už půjdu spát zítra se rozdělujeme do týmu " řeknu a usměji se. Těším se, až budu mít tým a jsem hodně zvědavá s kým budu.
Pohled Kakashi
Proč? Proč se musí neustále usmívat? Tohle jsem jí naučit nechtěl. I přes to, že o tom musela znovu mluvit se usmívala, nezlobila se na mě, čekal jsem výbuch, ale ono nic. I přesto, jak tvrdě trénuje to pro ni, nebude jednoduché, ovládnout tu pečeť a nebude jednoduché přijmout kdo doopravdy je.
Teď jsem si uvědomil, že tu jsou Sasuke z Narutem. Musela jim spadnout brada. Ona prožila jejich bolest, měla dvakrát horší, ale ona nedělá kraviny jako Naruto, ona se od všech neodřízla a nemyslí jen na pomstu. Zajímá jí jen to, aby ochránila ostatní a aby na nepřenášela svou bolest, tak se jen směje. Je mi líto že jsem jí naučil něco takového. Omlouvám se
Ahoj máme tu další kapitolu.
Omlouvám se za chyby.
Na obrázku Kakashi
Kukatt se loučí :3
ČTEŠ
Akiko (naruto)
FanfictionJe to můj první příběh a jelikož miluji Naruta, tak o něm budu psát. Chci se omluvit za chyby. Akiko dívka, která během dne ztratila všechno. Její rodina se jí bála, považovala jí za monstrum. Když se dívka v den svých narozenin vrátí z lesa, vše b...
