3.

513 17 1
                                    

   Po celou dobu její přeměny jsem seděl u ní a kdykoliv začala naříkat, omlouval jsem se za její bolest a snažil se jí uklidnit tím, že to už brzy bude za ní. Byla čím dál krásnější. Její medově hnědé vlasy se prostírali na lůžku a i přes to že se její bezkrevné rty svíjely v bolesti, byly překrásné. Když jsem byl ještě člověkem, snil jsem o takové ženě.

Carlisle & EsmeKde žijí příběhy. Začni objevovat