Carlisle & Esme

4.

       Když její srdce udeřilo naposledy a ona o pár setin sekundy později otevřela oči, naklonil jsem se opatrně nad ní. 

„Esme? Jak je ti?" Ptal jsem se okamžitě, chvilku na mě koukala v obavách, ale pak se zvedla, při čemž jí zaskočilo jak rychlá je.
„Kde to jsem? A co je to se mnou?" ptala se a podívala se na mě vyplašeně.
„neboj, všechno ti vysvětlím. Jsi v našem domě." Mluvil jsem co nejklidněji, jak jsem dovedl. Edward stál u dveří, připravený zasáhnout kdyby Esme zaútočila.
Všechno jsem ji vysvětlil, jak jsem slíbil, ona se mi svěřila, že z toho útesu skočila sama, protože jí zemřelo dítě pár dní po tom, co se narodilo. Slíbil jsem jí nový život a vysvětlil jí, jak žijeme my s Edwardem. Nejvíc se mi, ale nelíbila poslední věc, co jsem musel říct a to, že nebudeme nijak ovlivňovat její vůli pokud se rozhodne odejít.