6.Kapitola

21 8 0
                                    

Pohled č.2

Vyrazil jsem za ní. Musel jsem tiše našlapovat a přitom jsem jí málem ztratil z dohledu.  Konečně se zastavila. Nevypadala vůbec zadýchaně. Otevřela dveře nějákého salónu a vstoupila dovnitř. Rychle jsem se přikradl k oknu. Stála u virtíny, celá zářila. Vypadalo to že se jí něco líbí. Potom jsem to uviděl. Zíral jsem na krásné svatební šaty. Vedle ní se mezitím postavila maličká žena. O něčem se spolu bavili. Po asi 10 minutách vyšla z obchodu, ohlédla se a běžela dál. Neměl bych ani šanci jí dostihnout. Nevadí potom si jí najdu. Vešel jsem do obchodu prolétl všechny šaty a zastavil se u jednich. ,,


Chtěl bych tyhle šaty prosím.''paní se na mě vědoucně podívala.

,,Dělá to 10 500 korun.''ochotně jsem jí tu titěrnou částku dal a zeptal se ještě:

,,Nemáte náhodou papír a tužku?''zeptal jsem se.

,,Jistě, tady.''řekla já jí poděkoval a vydal se najít svoji milovanou.

Andrea Začíná ZnovuWhere stories live. Discover now