Dnes poprvé svítil měsíc. Vše živé se někam ztratilo. Zvedal se vítr a začínala sněhová bouře. Silný vítr burácel a lámal větve z okolních stromů a přitom jako by šeptal ,,povstaň Averaxi". Z ničeho nic se nad planinou objevilo tornádo. Strhávalo vločky za letu sbíralo ulámané větvě. U vodopádů nabralo kus ledu a zastavilo se na holém kopci. Byl odtud krásně vidět měsíc. Najednou se v tornádu začalo něco tvořit. Z větví se stávali kosti, voda se stala krví, sníh srstí a z ledu se staly oči. A tornádo se stalo jeho dechem. Na světě se objevil první vlk. Stál na vysokém kopci, zimní vítr čechral jeho srst a v ledových očích se mu zrcadlil měsíc. V hrdla mu vycházelo hlasité vytí. Vyl jako by děkoval za život a zároveň truchlil nad svou samotou, byl jediný svého druhu v neznámém světě. Z nedalekého keře se ozvalo praskání větví. Někdo ho sledoval tak přikrčil a zavrčel. ,,Z houští vystoupil člověk-hrozba všeho živého a v jedné ruce držel oštěp a v druhé měl hořící pochodeň. Když spatřil sněhobílého vlka vytáhl cosi z kapsy a hodil mu to. Ve sněhu přistál kus masa. Averax si k němu přičichl vzal ho do tlamy, a utekl s ním. On je neochočitelný nezastavitelný, je to šelma mocná a krvelačná. Zastavil se v lese sežral maso a ulehl do sněhu. Najednou se ozval výkřik. Averax se zvedl a běžel k tomu místu. Ta podivná člověčí bytost byla mrtvá někdo nebo něco jí zabilo. Averax vzal do tlamy pochodeň. Na tvářích cítil horko takové jaké nikdy nezažil měl pocit jako by se rozpouštěl. Hodil pochodeň na lidské tělo a na něm okamžitě vzplálo oblečení. Averax chvíli sledoval oheň. V jeho očích tančily plameny a jeho sněhobílá srst odrážela světlo čímž působila lehce oranžově. Po chvíli se zvedl a odběhl do lesa.
|Tak to je konec první části naší knížky. Tentokrát nepíšu se Zuzkou ale s Elen. Určitě potěšíte votem, komentářem nebo odběrem. Když tak si přečtěte i soustředění smrti a jeho pokračování smrt vyjící v horách od Nikdy Nebylo obě knihy píšu se Zuzkou. Protože nevím jak se toto ztučňuje tak to bude psáno normálně. omlouvám se za pravopisné chyby a
čau Pepča a Elen.
ČTEŠ
Zrození vlka
FantasySvit krvavě červeného měsíce se odrážel v jejích očích. Z hrdla vydávala hluboké a hlasité vytí, které bylo slyšet na míle daleko.Za jejími zády probleskl sněhově bílý kožich a pár modrých očí, které ji něco připomínaly. Chodil tiše. Ta legenda. ...