Můj Zpackaný Život!

"19"

Probudili mě paprsky slunce které svítilo přímo na moji postel.Otočila jsem se na druhý bok.A spokojeně spala dál. Chtěla jsem se za chvíli znovu pretocit na druhy bok ale trochu jsem to nevychatala a spadla jsem na zem.Já vsak neměla sílu ani chuť se zvedat takže jsem si jen stáhla perinu na zem a zachumlala jsem se do ni.

Ještě bych spala ale do pokoje vesla Megan a začala mi do skříně skládat vyprane oblečení.
"Angie měla by si už vstavat"
"Hmmmm"
"Sjedes prosím tě s Chrisem nakoupit?"
"A to by nemohl jít sam?"
"Mohl ale já bych byla radši kdyby si jela s nim...uděláš to pro me?"
"Tak joo" zamrucela jsem do peřím
"Za pul hodiny at si dole"
"Joo budu tam"

Pomalu jsem se zvedla ze země a po skládala jsem perinu zpátky na postel.Dosourala jsem se do koupelny kde jsem na sebe hledela v zrcadle.Obličej jsem mela opuchly,kruhy pod očima no na me byl teda pohled.Rozcesala jsem si vlasy a ucesala je do (media).
Pote jsem se lehce na líčila a přesunula jsem se zpátky do pokoje ke skrini.Nakonec jsem si vybrala (media) a sebehla jsem dolu.A rychle jsem snedla zeleninovy salat ze vcerejska.
"Angie, už si tady...už bys jste mohli vyjet"
"Jo už bezim" zamumlala jsem s plnou pusou

Uklidila jsem po sobě věci a vyšla jsem před barák,kde už startoval Chris auto.
"jdeš?" řekl Chris
"Jo" řekla jsem otrávené a nasedla do auta

Konečně nastartoval a vyjeli jsme.Po celou cestu byli jenom ticho.Ani jeden z nás nepromluvil.Možná bych i něco řekla ale tak za prve ho nemam moc rada a taky si s nim nemám co říct a jsem z decaku naucena byt potichu.Jenomže se za poslední dobu něco změnilo.V jeho pohledu se utapim...ale zaroven ho nesnasim. Zaparkoval v podzemni garáží.
"Pohni si trochu...nechci tady strávit cely den" řekl

"Si jsem mel jet sam když me tady tak nechces"

"Nemohl jsem...."

"PROC?"

"Matka chtěla aby si jela taky..tak si tady"

"Super..tak jdem...už chci byt pryč"

Hned jak jsme se vrátili domu lehla jsem do postele,ale sotva jsem lehla běžela jsem do koupelny zvracet.