Madhouse

8. část

*

-I’m waking up to ash and dust, I wipe my brow and I sweat my rust, I’m breathing in the chemicals-

(http://www.youtube.com/watch?v=eh-72yBP7sw#t=75)

Začal mi hrát budík.. Nééé, já nechci z tý vyhřátý postele.. Ale notak Tiff, musíš! Nikdo tě tady nechce sakra!!! Vstala jsem, oblíkla jsem se do normálního oblečení, ustlala jsem, vzala jsem si tašku, kterou jsem měla schovanou pod postelí.. Šla jsem pomalu chodbou.. Potichoučku jsem otevřela Harryho dveře a viděla jsem jak leží otočený ke dveřím a za nim je on.. Byl sladkej.. NE! NE NENÍ!.. zakroutila jsem hlavou a zavřela dveře.. Všechny dopisy jsem položila do obýváku na stůl a zaklapla jsem za sebou vchodové dveře.. Tiff? Nový život začíná..

*

-Pohled Harryho-

Dneska jsem se vzbudil jako první.. Šel jsem se kouknout k Tiff jestli spí v pohodě.. To co jsem včera řekl Taylor nebyla vůbec pravda, když ona je tak otravná s tim už.. Že přý nám Tiff kazí vztah, přitom ho kazí Taylor.. otevřel jsem dveře od Tiffaniínýho pokoje a viděl jsem ustlanou postel, na zemi pohozený řetízek, který jsem jí dal k narozeninám.. Nee, něco se stalo.. Zaklapl jsem dveře a šel jsem dolů.. Na stolu jsem viděl 3 obálky.. Na jedný z nich bylo napsáno Harry.. Vzal jsem jí a šel jsem si sednou na gauč..

“Harry” začal jsem číst dopis a zhluboka jsem se nadechl

“Už od začátku jsem nechápala, proč kluk, jako ty zamnou chodí do blázince.. To s tou výzvou o to, abych řekla svůj příběh byla možná náhoda, možná ti i tohle Richlová přikázala.. Ať už je to, jak je to. Děkuju ti za to, že se mi díky TOBĚ zlepšil zdravotní stav a mohli mě pustit. Vážně nevím, proč jsem si tolik lži zasloužila právě já.. Víš, já se do tebe zamilovala a to, jak jsi mi dal pusu a pak na mě řval mě totálně zlomilo” přestal jsem číst a utřel jsem si slzu co mi tekla po tváři

Ona mě milovala? Tiff! Ty blbko moje.. Vždyť já tebe taky miluju..

“Pak, když jsi přišel s tim dárkem, myslela jsem si že jsem pro tebe taky něco víc, ale.. ty máš holku! Navíc ti to všechno semnou přikázala Richlová! Harry, chci jen abys věděl že tě nesnášim! A nestarej se o to kde jsem.. Budu v pohodě, postarám se o sebe! Navždy s láskou, Tiff” dočetl jsem to a koukal jsem pořád na ten dopis..

Je pryč.. Nemohl jsem tomu uvěřit..

*

-Pohled Nialla-

Vstal jsem z postele, mohlo být něco kolem 12 a měl jsem poměrně dobrou náladu.. Zase jí uvidim… Ano Tiff.. Abych vám pravdu řekl, docela se mi ta holka dostala pod kůži.. Když si minule ke mě lehla, měl jsem co dělat s nadržeností na její tělo.. Musel jsem se sám pro sebe usmát a seběhl jsem schody. Všichni seděli v obýváku na gauči a měli ubrečený oči..

“Co je? Někdo umřel?” zasmál jsem se a přiskočil jsem k nim

Oni se na mě jen smutně koukli a já jsem vážně nechápal o co jde..

“Kde je Tiff?” podrbal jsem se na hlavě a El mi začala podávat obálku s mým jménem..

Koukl jsem se na obálku a vyšel jsem schody do mýho pokoje.. Sedl jsem si na postel a otevřel jí.. Začal jsem číst..

“Nialle, jsem strašně moc ráda, že jsem tě mohla poznat.. Jsi úžasnej člověk.. Jsi prostě boží. A moc ti děkuju, jak jsi mě minule nechal u sebe spát.. Vlastně jsi byl jedinej, kdo se tady o mě staral.. Dával jsi mi jíst, i když někdy pěkný hnusárny (jogurt) ale dával jsi mi prostě jíst.. staral jsi se o mě a v noci jsi mě chránil před tou hnusnou noční můrou.. I když bych tě ráda zabila za to zlechtání, ale to si myslím, že jsem ti oplatila když jsem ti pustila tvojí ruku na obličej když jsi spal.. Bude se mi po tobě neuvěřitelně stýskat, fakt strašně moc.. Najdi si krásnou, hodnou holčinu a buď na ní hodnej Nialle! Jinak si tě najdu a umučim tě k smrti.. Vyřiď Harrymu, že jim to s Taylor přeju.. S láskou Tiff” koukal jsem na to a nemohl jsem tomu uvěřit.. Spíš jsem uvěřit nechtěl..

Proč odešla? proč mě tu nechala samotnýho?! s ní jsem se měl fajn, krásně, nejlíp, nepopsatelně! Sakra! flákl jsem s obálkou na zem a svalil jsem se celej na postel..

*

-Pohled Tiff-

Ale kam v půl 4 ránou půjdu? Napadá mě jenom Bab.. Vlastně, ani nikoho jinýho nemám.. No vlastně, něco by se našlo.. Náš starý dům, kde jsme bydleli s tátou.. Vydala jsem se k tomu místu.. Bylo to odsud poměrně kousek..

*

Jsem tady.. Až teď to ve mně začalo vyvolávat hnusné vzpomínky.. Potlačila jsem strach a šla jsem pomalu ke dveřím.. Otevřela jsem dveře, pořád byli odemčené.. Jakto.. Vypadalo to taky přesně jako předtím.. Nci se nezměnilo. Jen co jsem zahléídla gauč a televizi, začaly se mi vybavovat vzpomínky jak jsme tady s Bab tancovaly na stole na Beattles.. Šla jsem pomalu po schodech nahoru a otevřela můj pokoje..

“Ty děvko malá!” vybavilo se mi hned a viděla jsem malinkou holčičku, co bezbranně sedí u skříně a silný, velký můž do ní silou kope..

Zakroutila jsem hlavou a znvoa jsem se koukla po pokoji. Sundala jsem si tašku z ramen a sedla jsem si na postel.. Chvíli jsem se koukala po pokoji a pak jsem se převlíkla do pyžama, lehla jsem si do postele a usnula jsem..

*

“Harante rozmazlenej!” řval na mě táta
“Tati, já nechtěla, já, já zapomněla přijít” brečela jsem a schovávala jsem si hlavu do rukou

“Jo tak ty jsi zapomněla?! a to si to mám udělat sám?!” ječel na mě pořád

*

“Nééééééé!” probudila jsem se celá ubrečená a spocená…

Tohle už je nejmíň po 4 za noc.. Potřebuju někoho u sebe.. Koukla jsem se na mobil a bylo 7 ráno.. Venku bylo naštěstí už světlo a tak jsem vstala.. Vyndala jsem si kartáček na zuby z tašky a šla jsem se pořádně umýt. Oblíkla jsem se do normálního oblečení a šla trochu poklidit v tomhle odporným, velkým domě.

*

-Pohled Nialla-

“Pojď Nialle, musíme jít do studia” vešel do pokoje Liam

Na všech z nás bylo vidět, že nás to mrzí.. Nejvíc to asi vzalo mě a Harryho.. My jsme to brali nejhůř, protože s námi se bavila nejvíc.. Tedy s Harrym, ale.. co se stalo, proč odjela.. furt jsem si pokládal tyhle otázky..

*

Jeli jsme nějakýma uličkama a já jsem to moc nevnímal.. Koukal jsem se ven z okna.. Tiff?! Trhl jsem sebou, když jsme jeli okolo jednoho z domů v ulici asi o tři dál od nás.. Promnul jsem oči a v tom okně vážně stála Tiff a roztahovala závěs!

“Zastav!” zapištěl jsem

“Cože?” otočil se na mě Louis od řízení s nevěřícným pohledem

“Zastav!” křikl jsem znova a on konečně zastavil

Otevřel jsem dveře a valezl z auta..

“Řekni že mi nebylo dobře” kývl jsem na něj a koukal jsem se jak mizí v dálce..

Šel jsem pomalu k tomu domu. kde jsem viděl Tiff.. Byl jsem už u dveří, ale říkal jsem si, co kdyby to nebyla ona?! Zakroutil jsem hlavou a slezl ze schodů, co byly před dveřma.. Napadlo mě, že bych se mohl kouknout třeba zezadu, jestli jí tam uvidim.. Vstal jsem a rozešel jsem se směrem dozadu.. Když jsem tam došel, vlezl jsem potichu na balkon a koukl jsem se do prosklenných dveří, které byly nejspíš do obýváku..

“Tiff” zašeptal jsem si sám pro sebe, když jsem viděl dívku jak tancuje na hudbu

U sebe měla koště a lítala po obýváku sem a tam.. Usmál jsem se a vstal jsem na nohy.. Najednou se koukla směrem ke mně a uplně se zasekla.. Koukala se na mě výrazem -Jak?!-

“Nialle” otevřela pomalu dveře a koukala se na mě
“Tiff, tohle mi nedělej!” obejmul jsem jí a ještě víc jí zmáčkl k sobě