Roses

second part

Mark

*O 4 měsíce později*

Od té doby, co jsem se do Jacksona zakoukal uplynula opravdu dlouhá doba. Chodil jsem tam každý den. Opravdu. Docela jsme se i trochu skamarádili, z čehož jste mohli soudit už od toho, že znám jeho jméno. Stejně jako on to mé. Z mého bytu se mi také stalo květinářství růží, protože jsem si u něj vždy jednu růži koupil.

A dnes nastal ten den. Chtěl bych ho někam pozvat.

Jackson

S ťukáním do stolu jsem sledoval čas na mých hodinkách. Pomalu ale jistě se blížila třetí hodina odpoledne. Čas v který sem Mark každý den chodí.

Pokaždé se na něho strašně těším. Je tak milý a hodný. Zkrátka, je naprosto úžasný.

Celým květinářstvím se roznesl zvonek, který oznamuje nově příchozí. S jiskřičkami v očích jsem zhlédnul k oné osobě. Hned se mi rrozbušilo srdce.

  ,,Ahoj Marku,'' s vypísknutím jsem hnědovláskovi zamával.

Mark

,,Ahoj, ahoj," s úsměvem jsem došel k pultu, o který jsem se následně opřel.

,,Tak co? Bylo zatím dneska hodně zákazníků?" zeptal jsem se s otazníky v očích.

,,Ani moc ne," mávnul nad tím rukou. S pokývnutím jsem se mu zadíval do jeho čokoládových velkých očiček. Bože, byl vážně k zulíbání.

,,Ty... Jacksone... Kdy končíš a co děláš potom? Máš už nějaké plány?" po vyslovení těchto otázek jsem sklopil pohled. Bylo mi tak trapně.

Jackson

,,Uhm...'' pořádně jsem se zamyslel. Podle toho, co dnes mamka říkala sem přijde po čtvrté hodině, pokud si dobře pamatuji.

,,Dnes bych měl končit tak ve čtyři. A nějaké plány? Žádné nemám, takže se budu nejspíše koukat na nějaké nudné seriály,'' pokrčil jsem rameny.

Má ruka hned vyletěla k brýlím, které jsem si sundal. Na levém sklíčku jsem měl jeden flíček. Bylo to pěkně protivné se na něho dívat.

Vyčištěné brýle jsem si zase rychle nasadil. Bez nich jsem uplně slepí.

,,Pročpak?'' Mile jsem se na něho usmál.

Mark

,,Já jen... nechtěl by si někam zajít? Třeba na večeři... znám jednu skvělou restauraci, vaří tam opravdu dobře," nesměle jsem se na něj usmál, načež se nervózně podrbal na zátylku.

Opravdu moc jsem si přál, aby mou nabídku přijal. Aby mi dal šanci.

Jackson

Mé srdce po jeho slovech radostně zaplesalo. V tuhle chvíli, myslel jsem si, že se tu štěstím rozpláču. Byl jsem zároveň ale opravdu v rozpacích. Vím, že to bude znít blbě, ale tohle by bylo mé první rande.

Mou rozklepanou ruku jsem nesměle položil na tu jeho.

,,Moc rád s tebou půjdu,'' palcem jsem jemně přejel přes jeho klouby.

Mark

Tenhle krátký dotek mnou projel jako pila. Bylo to opravdu příjemné a Jacksonovi prstíky skoro zapříčinili, že jsem tu vrněl jako kočička. Naštěstí jsem se ale držel.

,,Dobře. Vyzvednu tě," s úsměvem jsem se k němu sklonil a obdaroval malou nevinnou pusinkou na jeho tvář.

Byl jsem tak šťastný. Konečně jdu s Jacksonem ven!