Ahoj, jmenuju se Dominika a je mi 17 let.Mám dlouhé hnědé vlasy.
Bylo 5:30, jako každý den jsem vstala a zamířila do koupelny kde jsem si dala rtěnku a řasenku.Bylo 6:15 a já se spěchala obléct, rychle jsem popadla černé kalhoty a šedý svetr, rozlou...
Dnes je pondělí, což znamená že musí do školy. Vstala jsem a šla do koupelny. Po ranní sprše jsme si vyfenovala vlasy a namaloval se.
Ve škole jsem vůbec nevnímala čekala, až moc jít na chvilku za Honzou. Naštěstí škola utekla rychle a tak jsem jela hned k němu.
Právě stojím před domem a zvoním, za chvíli otevře dveře a když mě uvidí vyděšeně se na mě podívá, já nasadím nechápavy výraz, najednou se za ním ozve dívčí hlas "kde si zlato?" a vedle něj se postaví velmy namalovaná holka, teď už mi začínají téct slzy. Rychle se rozběhnu k autu a jedu domů, jak jsem mu jen mohla věřit, když je to jen obyčejný děvkař.
Jsem doma a přemítám si co se vlastně stalo, když v tom mi začně v kapse zvonit mobil, na displeji se mi objeví fotka mě a Honzy a pod tím napsáno Miláček, tak to mu stopro nevezmu.
Od Honzy mám už asi 18 zmešaných hovorů a 15 zpráv. Tohle fakt nedám jen tu bezvládně sedět a koukat na to jak my volá, napsala jsem své nejlepší kamarádce jestli by nešla na kávu, že ji něco musím nutné říct, za chvily odepsala že jde a tak jsem se začala chystat.
Ahoj po opravdu dlouhé době nová část, omlouvám se ze je tak krátká, ale neměla jsme čas na delší a promiňte za pravopisné chyby.
Takhle vypadá naše hlavní hrdinka :
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
