7. Jedeme do paláce!

213 18 10
                                    

,,Ty nosíš mikiny?" naklonila jsem hlavu ke straně a překvapeně na ni hleděla

,,Jenom jednu" trapně se pousmála

Bylo mi to divné. Magic chodila pouze s jedním doplňkem a to čelenkou.  I když.. podívala jsem se na svůj hrudník kde krásně zářila látka čistě bílé skoro nenošené mikiny. 

Šly jsme s trapnými úsměvy směr palác.  V hlavě se každé z nás ubírala story ohledně princezen. Musela jsem se zasmát a skoro neznatelně jsem poskočila. Říkám skoro, protože Magic si mého poskoku očividně všimla. 

,,Taky se těšíš tolik  jako já?" bylo to něco mezi vypísknutím a normálním hlasem. Jako by snažila popřít radost.
,,Jojo" pronesla jsem klidným hlasem i když uvnitř mě jel stále dokola kolotoč myšlenek týkající se princezen.
Chvilku jsme jen tak ťapaly vedle sebe. Pak jsem se konečně odhodlala k otázce, kterou jsem v sobě po celou tu dobu dusila. 
,,Proč máš na sobě vlastně tu mikinu?" otočila jsem se na ni.

,,Tak.. ochladilo se" trapně se zasmála.
,,Ahá" kývla jsem hlavou ale ani za nic jsem jí to nevěřila. Za celou dobu se totiž teplota skoro nezměnila. Zadumaně jsem se dívala před sebe a uvažovala proč má asi tak tu mikinu. 

A pak šlo všechno ráz naráz. Star zakopla o kamínek a hodila tlamu. Já jsem se lekla až jsem zakopla o vlastní nohu, ale, hotový zázrak, podařilo se mi udržet balanc.
Podívala jsem se dolů na placku, co byla z modré kobylky, Hříva odhalila její záda. 

,,Tak proto máš tu mikinu!" zařvala jsem jako bych objevila Ameriku. Na zadní straně mikiny totiž byl otisknut cutie mark princezny Luny.
,,Auuuu" zvedala se ze země a třela si hlavu. 
,,Tak proto, tak proto, tak proto!" majzla jsem ji do ramene až jsem ji opět shodila na zem.
,,Jéjda, promiň" trapně jsem se zasmála a pomohla jí se zvednout. 
,,Dobrý, dobrý" vydechla. Bylo jasné že ji to naštvalo. 
,,Promiň, promiň...já.. jen mi to udělalo radost" oprašovala jsem jí mikinu. 
Otřepala se a tázavě se na mě podívala. Otočila jsem se k ní zády a kopýtky ukázala na slunce na mých zádech. Slunce bylo na chlup stejné jako cutie mark princezny Celestie.

,,Huuustý" vyšlo z Magic a zasmála se
Zasmála jsem se též, otočila se zpět a z klokanice vytáhla pergamen. 
,,Musíme si máknout, prý tam mám být co nejdříve" poplašeně jsem se na sebe koukly a daly se do běhu.

Už tak 5 metrů před bránou nás zastavil jeden ze strážců paláce. 
Tázavě se na nás díval a já vytáhla pergamen. Strážce pokynul kopytem a já mu ho předala.  ,,Jste očekávána" kývla jsem a prošla. Chtěla jsem něco říct, ale došlo mi, že Magic nestojí vedle mě.
Guard ji držel kopyto na hrudníku a stále dokola opakoval, že nesmí vstoupit bez povolení. 
,,To je jedna z obětí a zároveň studentka princezny" pronesla jsem přísným hlasem. Stráž ji s podezřívavým pohledem nechal vstoupit. Už na nás čekala růžová ponička s modrou hřívou spletenou do copů. 
,,Raven Sailor? Jsem Lolla, mám vás doprovodit do sálu." přeměřila si můj doprovod pohledem, ale bez dalších řečí vyšla. Velká radost se změnila v nervozitu a v té mikině bylo náhle nějaké vedro.
A pak prásk, modrá záře a ve chvíli kdy pohaslo světlo byla moje mikina černá a její nesla o něco tmavší modrou. Oboum nám z ní zmizely cutie marky. No.. nebyl dobrý nápad si hrát na fanynky když jdeme řešit vážný problém momentálně spícího města. 

Byla jsem jí za to velmi vděčná, ale Lolla se na ni podívala dost přísně. 
,,Kouzla uvnitř paláce jsou zakázána, pokud se nepořádají zkoušky studentů!"
,,Omlouvám se" pronesla vážným hlasem a mrkla na mě. V duchu jsem se zasmála.

Pokračovala dál a ocitly jsme se před dveřmi vedoucími do sálu. Nervozně jsem polkla a Lolla vstoupila dovnitř. 




Dostali jste se na konec publikovaných kapitol.

⏰ Poslední aktualizace: Oct 22, 2016 ⏰

Přidej si tento příběh do své knihovny, abys byl/a informován/a o nových kapitolách!

PřátelstvíKde žijí příběhy. Začni objevovat