Hraničářův trest

-4-

,,Tudy, pane." pokynul chlapci James a usmál se, ačkoliv mu přišlo absurdní, že stejně starému klukovi musí říkat ,,pane".
,,Díky. Jak se vlastně jmenuješ?"
,,James."
,,Hezké jméno. A prosím, říkej mi Felixi."
James jen kývl hlavou.
Oba chvíli šli, když se ozval strašný řev. James už taktak sahal po luku, když ho Felix zastavil.
,,Omlouvám se. Omluv mě prosím na chvilinku." s úsměvem poodstoupil od vyděšeného Jamese a vytáhl z kapsy malou bílou krabičku.
,,Ano? Mami? Letíš do Tokya fotit novou kolekci? No, to je super. A kdy se vrátíš? Za měsíc?!
Jo, chápu. Tak zatím." jeho hlas viditelně klesl.
,,Co...to bylo?"
,,Promiň. Měl bych si změnit vyzvánění." dodal a když viděl Jamesův stále nechápavý a vyděšený výraz, povzdechnul si.
,,Tohle je mobil. Komunikační prostředek generace 21. století. S ním můžeš s kýmkoliv mluvit, pokud znáš jeho číslo. A na neomezenou vzdálenost.
To, cos před chvílí slyšel, bylo vyzvánění. Tam si nastavíš libovolný zvuk který se ozve vždy, když s tebou někdo chce mluvit."
,,Aaaha.
Je to normální nastavit si na to "vyzvánění" ječícího chlapce?"
,,No, já to jinak neslyším a nevnímám." zasmál se blonďák, když zabočili za roh.

,,Můžu si tu někde umýt ruce?"
,,Jistě. Támhle je nádoba s vodou."
Felix šel k vědru s vodou, ale zastavil se když viděl, že James jde za ním.
,,Co je? Chceš vidět nový styl mytí rukou?"
James se zazubil a Felix si povzdechl. To, že si chce důkladně umýt ruce (budoucí doktor se v něm nezapře) znamenalo, že si musí vyhrnout rukávy.
,,Tak fajn..." zamumlal a ponořil ruce do teplé vody a hned syknul bolestí.
,,Stalo se něco?"
,,Ne, v pohodě."
,,Máš na rukou jizvy." podotknul James a kývnul hlavou směrem k chlapcovým rukám.
A opravdu. Blonďák měl na pravém zápěstí několik jizev, včetně vyrytého nápisu Humanity.

,,Kdo ti to udělal?"

,,Já sám."

,,A proč?"

,,Hele, víš že jsi docela zvědavej člověk?"

,,Hm... Tak proč?"

,,Za prvé - je to dlouhý příběh.

Za druhé - To je osobní věc."

,,Ale stejně by mě zajímalo, kterej normální člověk se bezdůvodně řeže do ruky."

,,No, vzhledem k tomu, že jsem teď tady, tak asi moc normální nejsem."

-------

,,Jmenuji se Triss a budu vás zde po dobu vašeho pobytu provázet." uklonila se blonďatá dívka s mečem u pasu.

,,Eee, těší mě. Můžu ti tykat?"

,,Samozřejmě."

,,Tak prosím tykej i ty mně."

,,Dobře, Bridgette."

,,Který je rok?" vyjekla najednou Bridgette.
,,976."
,,Sh*t. To bude 1041 let."

Poznámka autorky:
Ten pocit, když si projíždíte starou kapitolu a najdete výpočty z minulého roku --> ,,Shit. To bude 1040 let."