Miluju tě Sofi(FF of MarweX, MenT)

#4 propuštění

Ahojky. Já vím, já vím, mám měsíční pauzu ale mě prostě tenhle příběh chyběl😃. Jak jinak jsem se rozhodla po pauze změnit rozvrh. Všechny příběhy budou jednou týdně. Ani nevim proč ale prostě jsem si za tu ani ne 2 týdenní pauzu uvědomila že ty příběhy mi chybí ale zase mám klid. Pauza bude furt pokračovat ale možná ještě z něčeho díl výjde ale nic neslibuju. Jo a taky tenhle díl bude jen s Juli a Honzou aby měli premiéru😁. A taky tenhle příběh je něco jako kdyby ho psali dva lidi. Bude o Sofi a Markovi ale i o Juli a Honzovi. Díly většinou budou spojené jako pohledy všech ale nevim. No jo znáte mě😂. To je asi vše a čau😜🙌

                      Pohled Honzy

Přišla uplakaná Juli. Nevim jestli brečela kvůli mě nebo ne ,ale to je teď jedno. "ahoj"zašeptal jsem. "ahoj si v pohodě?"přilítla k židli a začala si sedat ale já jsem jí zastavil. "sedni si sem"poklepal jsem na postel. "a proč si brečel?"popotáhla. "nikdo za mnou nepřišel a to jsem tady už sedm hodin"sklopil jsem hlavu. "aha a jsi v pohodě?"taky dala hlavu dolů. Proč mi příde tohle ticho jako trapný? "jo ale že jsi přišla tak je mi mnohem líp"řekl jsem a objal jsem ji. Bylo poznat že to nečekala ale nakonec se ke mě silně přitiskla. "a proč ty jsi brečela?"zeptal jsem se když jsem se odtrhli. "bála jsem se že se ti něco stane, ale nechápu Marka a Sofi oba to brali se strašným klidem"povzdychla si. "to jsem rád že se o mě aspoň někdo zajímá"usmál jsem i když to je spýš k pláči, že se o mě zajímá jen ona a ty dva. "já bych nepřežila kdyby se ti něco stalo"usmála se. Konečně jsem zase spatřil ten její úsměv. Už rok jí řeknu blbě pozoruju, ale nikdy ten úsměv nepatřil mě tak jako teď. Jsem trochu majetnickej možná trochu dost. "máš krásný úsměv Jul"pohledil jsem ji po tváři. "takhle mi říkej je to originální a nikdo mi tak neříká"usmála se a odhalila svoje krásné zuby s rovnátky. Má krásný i rovnátka. Bože je dokonalá. Koukněte na tu fotku

Je tak moc krásná, milá, a všechno. Kéžby by mě měla radši než kamaráda. Teda jestli jsem aspoň kamarád. "stalo se něco?"pohladila mě po zádech. "jen jsem se zamyslel"mávl jsem rukou. "a nad čím?"ptala se dál. No to mi chybělo. "že mám hroznou rodinu"zalhal jsem. "a teď po pravdě"usmála se. "nad tím že máš kluka a já jsem sám"povzdechl jsem si a ani jsem tolik nelhal. "já a kluka?! To spýš já jsem sama to ty jsi tady ten slavný"usmála se. "já?! Já nikoho nemám ale holky ze třídy se se mnou nějak zázračně baví ale už vidim kdybych byl Honza Macák jen Honza Macák tak by se na mě ani nekoukly"dal jsem hlavu dolů a zase jsem si povzdychl. "ale já tě mám ráda jako Honzíka Macáka ne jako MenTa no ale i tak jsi můj nej youtuber"uchechtla se. "to jsem rád že mě sledují tak pěkné slečny"usmál jsem se a ona zčervenala a pak se roztomile uculila. "hele vy dva jste v nemocnici takže klid a jestli vim správně mladej tak než přišla tahle tak si bulil"zařval někdo ode dveří. "nikdo za ním nepřišel tak buďte ticho"otočila se Jul a zamračila se. "a proč si nepřišla ty?"zakřičela. "protože jsem byla ve škole"dala ruce v bok. "to mi je někde a ty si nevilejvej srdíčko na tady tý nevychovyný blbce a oba odcať vypadněte"zakřičela a ukázala směr dveře. Sklopil jsem hlavu a pomalu jsem vztal. "nic si z toho nedělej"zašeptala mi Jul a pohladila mě po zádech. "děkuju"zašeptal jsem jí zpátky a dal jsem jí pusu na tvář. Ona se začervenala a chytla mě za ruku. Ruku jsem přijal ale hned jsem ji pustil a vzal jsem ji kolem pasu. Koukla na mě, usmála se a pohled zase vrátila na "milou"sestřičku. Pevně jsem chytl a vyrazili jsme. Na chodbě seděl spící Marek a na jeho klíně spící Sofi. "musíme je vzbudit že?"koukl jsem na Jul. "jo to musíme"povzdychla si. "tak já Marka a ty Sofi"usmál jsem se a pustil jsem ji. "tak dobře"přitiskla se naposledy ke mě ale hned se odtrhla. "Máro vztávej jdeme domů"začal jsem mu třást s rameny. "a doma je pizza"dodal jsem. "co? Pizza? Kde?"zvedl hlavu a konečně rozlepil ty svoje líný oči. "nikde ale můžem se pro ní stavit"zasmál jsem se. "zrádče"zkřížil ruce na prsou a zamračil se.

                     Pohled Juli

Honzík začal budit Marka a já Sofi. Pomalu jsem jí pohladila po tváři a začala jsem na ní mluvit. "Sofi rychle Marek ti snědl pizzu"vykřikla jsem jí u ucha. "co? Moje pizza? Proč?"vyskočila na nohy. "žádná pizza není jen jdeme pryč"zasmála jsem se. "ccc"zasyčela. Pak nadskočila leknutím protože jí Marek objal kolem pasu. Zasmála jsem se ale to jsem neměla dělat protože mě Honza taky objal kolem pasu. Skoro jsem vyskočila do vzduchu jak jsem se lekla. "snad si se nelekla"zašeptal mi Honzík do ucha. "ne nelekla"usmála jsem se. Pak mě chytl kolem pasu a začal mě hladit po boku. "hele s Honzinem jsme se dohodli na plánu"začal Mára. "teďka půjdeme na pizzu, pak jdem spát k někomu komukoli a zítra by jsme mohli jet třeba do ZOO"dokončil a my se Sofi vyvalily oči. Právě jdu s Honzou, tim Honzou se kterým jsem se chtěla setkat už v 13 na pizzu a spát s nim v jednom domě?! What?! Hlavně se chovat normálně. Klid, Jul, klid. A proč od té doby co mi říká Jul tak si tak taky říkám? Já jsem se zamilovala a nic s tim neudělám!
On mě prostě v klidu vezme kolem pasu a hladí mě po boku. Já se asi zbláznim! Když jsem se vzpamatovala ze svého básnění tak jsme byli už venku. Hlavu jsem si dala na jeho rameno a pozorovala jsem už noční oblohu. Políbil mě do vlasů opřel si hlavu o tu mojí. Šli jsme pomalejc než Sofi s Markem. Oni byli ty hravější, my dva jsme byli zamlklí a povídali jsme si jen spolu. Zjistila jsem že nejsem sama se šikanou, Honzy se to taky týká. "máme toho hodně společnýho"řekla jsem po chvíli ticha. "to jo"usmál se a pořádně si mě k sobě přitáhl. "v tady tom si se Sofi nejsem podobná ona je furt veselá a já bez ní bych tu už možná ani nebyla"zašeptala jsem spýš pro sebe ale Honza to slyšel. "jak to myslíš že bys bez ní tady už možná nebyla"zastavil a koukl mi do očí. "dřív jsem se řezala a právě proto jsem tady jinak bych bydlela tam kde ještě minulý týden Sofi"přerušila jsem oční kontakt. "ty jsi se...chtěla...zabít?!"poslední slovo zašeptal skoro neslyšně a obrátil můj pohled zpět do jeho očí. "bohužel"ukápla mi slza a další až jsem zase začala brečet jako vždy po škole. "nechci aby jsi se mnou ztrácel čas tak já půjdu"utřela jsem si slzy a chtěla jsem odejít ale něco mi v tom zabránil, teda spýš někdo. "ne, ne, ne, nikam nechoď prosím oni dva teď budou jen spolu a já nikoho jinýho nemám"zněl jako by chtěl brečet. "promiň"zašeptala jsem a přitiskla jsem se k němu. "půjdeme spát je mě a ty taky u nás týden zůstaneš doktor říkal ať se o tebe někdo stará"zašeptala jsem. "ale budu jen překážet"utřel si slzy. "ne, nebudeš mamka bude jen ráda a já tě za tou tvojí rodinou nepustím"utřela jsem mu slzy palcem. "tak dobře ale musíš si zvyknout na to že nejsem takovej ten typický kluk tvrďák kterej nikdy nebrečí já jsem jak holka všechno si beru hrozně osobně a když mi někdo jen něco řekne tak jdu do koupelny brečet"sklopil pohled k zemi. "já taky a chápu tě šikana tě poznamená na celý život a mám takovou celkem dobrou zprávu"usmála jsem se a dala jsem jeho ruku kolem mého pasu. "budu s tebou chodit do třídy"usmála jsem se a pevně jsem ho objala. "jak? A tam se se mnou nebav jinak nebudeš mít nikoho krom mě"taky mě objal. "ale taky kvůli tomu vím o tvé šikaně jak vidíš, jsem chytrá takže jsem v ročníku jako ty i třídě, no a budu se tam bavit s tebou jen s tebou a i kdyby jsi tam nebyl tak nemám kamarády, všichni mě znají od bývalých spolužáků"usmála jsem se a on mě pevně stiskl. "to jsem rád a teď pojď vyhládlo mi"usmál se a zase mi dal ruku kolem pasu. Doběhli jsme Marka se Sofi, vysvětlili jsme jim proč jsme se zdrželi a drželi jsem se u nich už celou cestu do pizzerie. Dali jsme si pizzy se sýrovým okrajem. No měli jsme dvě obr, mega, ultra velký. My s Honzíkem jsem měli čtyři druhy sýra a Sofi a Markem měli nějakou salámovou. Nakonec jsme teda spali u Jul. Hned jak jsme přišli tak jsme všichni usli na madracích na zemi.

To je vše. Pauza pokračuje ale mě to prostě chybělo. Možná něco ještě napíšu ale pochybuju😁. To je vše a čauky😜🙌