Naprosto náhodné příběhy

Duch?

Zase mi dali nějakou nedůležitou nezábavnou práci. A i když tam už na tom pracoval jeden můj známí vypadalo to dost nudně. Nějakému úředníkovi totiž někde vyšlo že jedna dívka která měla být už dlouhou dobu mrtvá byla přihlášena  někam já už nevím kam. Zase nějaká chyba. Už jsem nad tím pokrčil rameny zbalil si věci do tašky. ,,Tak to prostě co nejrychlejš vyřeším a pak se budu moci zajímat o důležité věci. Ani nevíte jak jsem se mílil když jsem si myslel že to bude tak jednoduché.

[_________________________________________________________________________________]

Když jsem dorazil měl jsem to štěstí že jsem právě narazil na toho svého známého takže jsem nemusel vysvětlovat proč tu vlastně jsem. ,,Takže jsem to právě vyřešil z té úřední stránky takže je to teď na tobě vyřešit to z té praktické.'' právě mi vysvětloval ,,Takže si jim to prostě vysvětlil a teď musíš odjet mám si to přeložit?" konstatoval jsem. ,,No vlastně jo." řekl a zmizel. Takže je to na mně. To je mu podobné. Matka té dotyčné dívky mi po nějaké době stačila dostatečně vysvětlit že její dcera je v dokonalém pořádku a že chyba je nejspíš v těch spisech ve kterých jsme to našli a jak jinak by to vysvětlovalo že jsme to našli až teď. To byla pravda. Jaké jiné by bylo vysvětlení že to tak dlouho nikdo nenašel. Nebo že by to někdo skrýval? Nechal jsem to být a dotčenou matku jsem požádal o to abych si mohl tedy promluvit s její dcerou abych s tím mohl definitivně skoncovat a napsat tam prostě že není mrtvá. Ještě jsem se jí zeptal kolik její dceři vlastně je. Nevím jak mě to napadlo. Odpověděla že třináct. Pak jsme došli do jejího pokoje. ,,Tak tady je." ,,Paní...." otočil jsem se k ní ,, ...... já nikoho nevidím."