Báseň 2

17 4 1

od paanch

od paanch

V nitru cítím že už život uniká
Moční můra vedle mě vše podniká
Proč musí být tak hlasitá
Můj život mi pomalu uniká

Pak na zákaz se já podívám
A hlas mé pravé rodiny uvítám
Na mích suchých rtech úsměv přivítám
A oheň v mém nitru rozdmíchám

Pak když budete poslouchat pořádně
Budete noví zvuk poslouchat udiveně
Ten hlas co našeptává o smrti strašidelně
,,Už je všechny zab zatraceně."

Ten hlas chce všechny tady zabít
Avšak tady je jen noční můra co tě chce bít
Ten hlas to myslí dobře jen tě chce nechat jít
Avšak kdo by dokázal zabít a bez víčitek odejít?

Nemůžu zabít vzpomínky
Nemůžu ukončit myšlenky
Avšak vím že ten hlas umí zabít i vesmíry
I hlas však má dobré myšlenky