Nový soused ||FF Jmenuju se Martin||

2.

Nikiin pohled
--------
Přišli jsme k nám domů kde mě už netrpělivě čekala mamka.
Ruku jsem se snažila schovat ale při představování mi to moc nevyšlo. ,,Mami tohle je Martin" ukázala jsem na něj zdravou rukou.,,Martine tohle je moje mamka" a ukázala jsem na ni. Bohužel špatnou rukou. Když to zahlídla hned se zděsila a začala se vyptávat.,,Proboha co se ti stalo?" ,,To ti udělal on?" Tentokrát se zděsil i Martin.,,Ne mami to nebyl on" snažila jsem se to zachránit. Jenže moje ruka oteklá jak balon mi to nechtěla dovolit.,, To stačilo jedeme do nemocnice!" řekla rázně mamka.
,,Mohl bych jet s vámi?" Řekl až neslišně Martin.,,Jo, můžeš" řekla jsem rychle jinak by kvůli mamce s náma nejel.
------------------------------------------------------
Přijeli jsme do nemocnice a šli na chirurgii.,,Další prosím" zavola sestra. Zvedla jsem se ze sedačky a hodila na Martina pohled "neboj to bude dobrý"
,,Dobrý den" řekla jsem potichu.
,,Dobrý den" odvětil doktor.,,Copak nás trápý?" ,,Bolí mě ruka" řekla jsem potichu. Jsem stydlivý typ člověka.
------------------------------------------------------
Poslali nás na rentgen a tam zjistili že je to zlomený. ,,Super" povzdechla jsem si ironicky když jsem si sedala vedle Martina. Dostala jsem sádru a jeli jsme domů. Martin mě pozval na chvíli k němu a tak jsem šla. První co udělal je že vzal lihovku a podepsal se mi na sádru. ,,Martine? Víš že už je půlnoc?" zeptala jsem se.,,Cože? Už?" odpověděl nevěřícně. Tak já půjdu.,,Ahoj" rozloučila jsem se a objala ho.,,Ahoj" řekl a obětí mi opětoval. Dal mi i lehkou pusu na čelo.,,Tak zítra" řekla jsem odedveří.,,Zítra" opakoval po mě.
Přešla jsem chodbu otevřela jsem dveře a mamka už naštěstí spala.
V pokoji jsem zakopla o několik nevybalených krabic. Potom už jsem jen padla do postele a spala.

Ráno... teda spíš odpoledne jsem se probudila v 13:00.
Ano. Opravdu tak pozdě. Koukala jsem do stropu než jsem uslyšela něčí smích. Ano byl to on. Martin.„Co tady děláš?"„Kdo tě sem pustil?" On se jen začal smát.„Čemu se směješ?"Spustila jsem na něj. On se začal smát ještě víc a svalil se na postel vedle mě. Teď už mi to přišlo vtipný taky a začala jsem ho lechtat. Já ale asi i on jsme zapoměli že mám sádru. Jedna mu přistála. „Au ty potvůrko" řekl a začal mě lechtat taky. Uznávám byla to sranda. Poprví co jsem přijela do Prahy se směju. Jsem šťastná. A tak to taky zůstane.„A teď padej za hodinu zazvoním. A nebo mi dej číslo půjdeme ven". Nadiktoval mi číslo a odešel. Já šla do kuchyně se nasnídat. Po cestě jsem se zastavila v ložnici a sprdla ji za Martina. Pak jsem se umyla, ustrojila a učesala a napsala Martinovi.

You:Jdeme teda?😝

Martin:Jasně. Už vyrážím.

You:Ok, tak já taky.

Rozloučila jsem se s mamkou.
„Ahoj mami jdu ven s Martinem, vrátím se brzo."
„Dobře broučku buď na sebe opatrná". Křičela mamka z ložnice kde asi ještě dovybalovala zbytek věcí. Obula jsem si svoje vínový vansky šla. Chtěla jsem Martinovi napsat ale vrazila jsem do něj. Takže žádný psaní se nekoná.
„Ahoj ochrapko" rýpnul si do mě Martin. „Ahoj" řekla jsem arogantním tónem. „Tak kam půjdem?" řekl a poškrábal se na zátylku. „Hmm nevím někam kde je to hezký." „Ok tak jdeme" řekl a opřel se mi o rameno. Došli jsme na místo kde jsme se poprvé uviděli. „Tady to je krásný" řekl něžně Martin. „Proč" zeptala jsem se ikdyž jsem věděla proč je to tu krásný. „Tady jsme se poprvé potkali. Nepamatuješ?"
„Jo pamatuju" a moc dobře. To už jsem si ale dořekla jen v duchu. Tady jsem poprví viděla Martina. Tady jsem se do něj zamilovala.

Po dlouhé době nový díl 😃
Líbil?
Zanechte mi tu feedback ať vím jestli se líbí nebo ne.
Writees