Míša : podíval se na mně tím svým pohledem v tu chvíli se ve mně všechno zlomilo vážně ho miluju znám ho jen ze sociálních sítí proboha Míšo prober se nikdy tě milovat nebude
VADIM: byla tak roztomilá vzal jsem ji skloněnou hlavu do rukou chtěl jsem jí dát pusu pozoroval jsem každý její chvějivý pohyb byla dokonalá nenašel jsem na ní nic co byse mi nelíbilo dokonce byla hezky malinká
MÍŠA: polib mně Vadime řekla jsem si v hlavě vzal mi mojí hlavu a já si v tu chvíli přišla nejmenší na světě proboha on má skoro dva metry zamyslela jsem se .
VADIM : pustil jsem jí myslel jsem že mi něco řekne ale mlčela ničilo mně to uvnitř chtěl jsem vidět zas ten její sladký úsměv
MÍŠA: pustil mně chtěla jsem něco říct ale měla jsem to v hlavě tak pomotaný že jsem ani nevěděla co bych měla říct jen jsem koukala a přemýšlela o tom jaké by byly jeho rty na těch mých
VADIM : přemýšlel jsem o tom jaké by to bylo kdybych jí tu pusu dal nebál se a prostě to udělal myslel jsem že umřu chtěl jsem cítit její dech na svém krku věděl jsem že musí být Božská v posteli chtěl jsem si prohlížet každý její kousek těla najednou mě ale z mého myšlení vytrhli její slova
MÍŠA : koukla jsem na mobil abych se podívala kolik je hodin o můj bože to už je 14:49 vážně ? řekla jsem Oldovy že už musím jit najednou jsem ale od Vadima slyšela něco co jsem nikdy od žádného kluka neslyšela .
VADIM : potřebuju tě nikam nechoď prosím. Ani nevím kde se to ve mně vzalo když jsem viděl jeji výraz zamiloval jsem se do ní
MÍŠA : promiň mi to. Snad mi to odpustis objala jsem ho víš co napiš mi na fb domluvíme se na jindy ano ❤
VADIM: jasně usmál jsem se byl jdem z toho celkem smutnej ale nechal jsem jí jít doprovodily jsme ji s Oldou aspoň na bus protože už fakt potřebovala jít když nasedla ukázala na mobil a dělala jakože píše pochopil jsem že jí mám napsat
MÍŠA:přišla jsem si strašně komicky a podle pohledů lidí to asi komický i bylo odjela jsem domů když jsem přijela furt jsem se usmívala mamka se ptala co se stalo tak zásadního radši jsem jí nic neřekla někdo mi napsal na messengera nevěděla jsem kdo to je aha byl to Vadim byla jsem ráda že si vzpomněl a napsal ..... Ahoj krásko dnešek byl fajn
VADIM : napsal jsem jí strašně moc mi chyběla napsal jsem jí jenom kravinu ale odepisovala
MÍŠA : .. Myslíš ty tři minuty co jsme si povídali
VADIM : jo přesně to jsem myslel
MÍŠA : mohla bych v pátek po škole
VADIM : to si dělá srandu.... jo jsem tak nadšený počkat pátek už je zítra anooo napsal jsem úplně v klidu Jasně že můžeme
MÍŠA : začala jsem skákat po posteli paráda jooo
Opět trošku delší fanfikce doufám že se vám i druhý díl bude líbit 😁
