Odi et amo 8

17 9 4
                                    

Zbytek vzpomínek z toho roku nějak zmizel... Nevím jak, ale nic si nevybavím...
Nic... vůbec nic naprostá černá díra!
A to samé by se dalo říct i o dalším roce...
Ale přece jen se neztratilo úplně všechno a něco málo se zachovalo...
Konkrétně dvě vzpomínky...
První je z mých, tuším, 13-tých narozenin...
Tehdy jsi mi poprvé popřál k narozeninám...
Do dneška si živě pamatuju, jak jsi si sednul na moji a natáhnul si ke mně svoji ruku s úmyslem mi popřát vše nejlepší...
Byla jsem úplně mimo, ale i přes to jsem k tobě natáhla ruku... jenže jsem se ti nemohla podívat do očí... takže jsem po celou dobu tvého blahopřání měla otočenou hlavu, jen abych se ti nemusela podívat do očí...
No a druhá je ze školního výletu... je přesně ze dne kdy jsme šli všichni na procházku a na jejím konci jsme narazili na řeku...
No a nebyli bychom to my kdybychom se u řeky nezdrželi...
Někteří z nás si šli zaplavat a někteří zase jen seděli na břehu a lehce si namáčeli nohy do vody.
Já jsem byla z těch co zůstali na břehu a ty jsi šel do vody...
Jen tak jsem tam seděla a dívala se na vodu, úplně potopená ve svých myšlenkách...
A najednou ses tam objevil ty, začal jsi se mnou mluvit a já jsem na tebe cákla trošku vody
Ty jsi mi to oplatil, já tobě a z toho vznikla jedna velká vodní válka
Upřímně za tuhle vzpomínku s tebou jsem ráda a můžu ji přiřadit ke světlým vzpomínkám...


A je tu další kapitola :) ;)
Chtěla bych se vás zeptat... líbí se vám tahle shortstory? Mám v ní pokračovat?

Odi et amo (POZASTAVENO)Kde žijí příběhy. Začni objevovat