Harry potter a Snapeova dcera

Kapitola 1. Expres do Bradavic

Harry Potter jako každý rok nastoupil do vlaku a začal hledat volné kupé. Změna ovšem byla v tom, že jeho přátelé Ron a Hermiona, museli být v perfektském vagónu. Smutně zamířil do kupé kde už seděla Giny, Neville a Lenka Láskorádová z Havraspáru. "Ahoj!" řekl Harry a sedl si k nim. Zvědavě se zadíval na Lenku, "Ty jsi z Havraspáru?". Myslím že jsem jí tam viděl, pomyslel si Harry. "Ano, já jsem Lenka, a ty jsi Harry že? Narkiti tě mají rádi, pořád si na tebe sedají." Giny i Neville zadržovali smích a Harry se pousmál. "Ano, já jsem Harry. Co jsou to Narkiti?" Líbí se mi, že mě poznala podle těch Narketů, nebo jak se to jmenují ,a ne podle jizvy, myslel si Harry. "Narkiti," nadechla se Lenka, ale její povídání bylo přerušeno otevíráním dveří. Všichni čekali Rona nebo Hermionu, ale dovnitř stydlivě nakoukla dívka, která měla dlouhé černé vlasy, černé oči a bledou pleť. Postavu měla poměrně vysokou a štíhlou a tiše se zeptala: "Můžu k vám?" Zajímalo by mě, odkud je. Jedenáct ji určitě nění, vypadá stejně stará jako my, ale myslím že jsem ji tu nikdy neviděl. pomyslel si Harry. "Jen pojď, místa tu máme dost." usmál se na ní Harry. "Děkuji." špitla neznámá a přinesla si dovnitř kufr. Harry měl konečně možnost, si ji pořádně prohlédnout. Ta je pěkná. Na co to myslím, může to být smrtijedka. Ale sluší jí to a na smrtijedku je moc malá a stydlivá. Nejspíš to není smrtijedka, ale vždyť ji vůbec neznám, a navíc, kohokoli koho mám rád, přivádím do strašného nebezpečí. Ty vlasy a ty oči. Tak dost, přestaň.  Harry konečně ukončil bitvu ve své hlavě a zeptal se: "Jak se jmenuješ? Já jsem Harry."  "Já jsem Sylvie." odpověděla dívka.  Ostatní se konečně vzpamatovali a začali se představovat. "Ahoj Sylvie já jsem Giny." "Ahoj! Já jsem Neville." "Ahoj, já jsem Lenka, tebe mají Narkiti také rádi, než jsi přišla, tak jsem chtěla Harrymu vysvětlit co jsou zač, jeho mají také rádi." U Giny a Nevilla to prohlášení vyvolalo novou dávku smíchu, ale Sylvie řekla: "Mě by to také zajímalo." Lenka tedy začala vyprávět: "Takže Narkiti jsou." Byla však znovu přerušena, tentokrát Ronem a Hermionou.
"Ahoj, tak jsme tady!" zvolal Ron ve stejnou chvíli, kdy Harry a Hermiona řekli: "Ahoj!" Když v té chvíli si všimli Sylvie. "A ty seš kdo?" zeptal se Ron, společně s Hermionou která zopakovala: "Ahoj." "To je Sylvie," ujal se představování Harry, "a Sylvie, tohle jsou naši kamarádi Ron a Hermiona." Třeba se na ní budou ptát, a já se pak o ní něco dozvím. myslel si Harry. Ale než stihli Ron nebo Hermiona položit, byť jen jedinou otázku vešla do toho Lenka. "Sedněte si a se svými otázkami trochu počkejte, protože už jsem dostala dvakrát stejnou otázku a ještě jsem na ní nestihla odpovědět a nejspíš to prospěje i Giny, protože jí Narkiti mají rádi taktéž." To u Rona, Nevilla a Giny vyvolalo záchvat smíchu, Harry a Sylvie se pousmáli, Hermiona vrtěla hlavou nad Ronovým chováním a Lenka to všechno klidně pozorovala a pak začala mluvit. Když se nedozvím nic o Sylvii, tak alespoň něco o Narkitech. Myslel si Harry a pozorně poslouchal. "Takže Narkiti." začala dnes již potřetí Lenka.

Tak vás vítám u první kapitoly, je to moje úplně první povídka, tak buďte prosím shovívaví. A jak už jste jistě pochopili kurzívou jsou myšlenky, a tučně budou články nesouvisející s příběhem.