Po době povídání si s Alex zazvonilo a obě jsme se vrátili do tříd. Já jsem měla čeják, nejnudnější hodina na světě. Obvykle si kreslím depresivní ale pěkné obrázky. Tentokrát jsem ale přemýšlela nad Majklem, po nějaké době jsem mu poslala papírek: Jsi to ty? Odpověděl: Kdo. Já: Ten kluk s křídly. On: Mio? Já: Jo jsem Mia. Zvoní!!! Všichni vyletí ze třídy. Ve třídě je tak 5 lidí a my. Otočí se na mě ,,vážně jsi to ty?" Opatrně a nenápadně si vyndám čočku pod kterou mám červené oko, ukážu mu ho a rychle ji dám zpátky. Zbytek školy jsme si povídali. Domů jsem šla s Alex. Byla jsem strašně šťastná. Miluji ho. Nemůžu na něj přestat myslet.
Byla sobota a já se šla proletět. Když jsem si sedla na velkou větev dubu, najednou ke mě přiletěl Majk. Nečekala jsem ho takže jsem se lekla. Omluvil se mi že mě lekl a přisedl si ke mě. Bylo ticho a já najednou řekla: ,,Co je za vesmírem? Na co má náš život smysl? Vždyť stejně všichni jednou zemřeme. Proč vědce zajímá jak vznikl vesmír? Na co jim to je? Proč plánují že se lidstvo přestěhuje na jinou planetu, když y tu sežehne slunce? Proč vyrábí roboty co umí hrát Pink ponk když to všechno jednou pohltí slunce? Nechápu je všechny. Proč se nezajímají třeba o hladomor?" Položila jsem si hlavu na jeho rameno, zavřela oči a poslouchala jsem šumění oceánu. Majk se o mě taky opřel a položil ruku na moje rameno. Když jsem přiletěla domů nemohla jsem na něj přestat myslet.
Miluji ho.
