Laura's Life

Bublifuk

,,Dobrý den hledáte někoho?" se strachem jsem ze sebe vyhýkala pár slovíček.
,,hledám Jillian Prankelsovou." řekl hrubým tónem.
,,Máma je na pohovoru mám něco vzkázat nebo předat?" vypustila jsem ze sebe.
,,Tady máš vizitku a tady balíček až tvoje Matka příjde tak ať si to rozbalí a zavolá." dořekl otočil se na patě a odešel.

S vykulenýma očima jsem koukala na ten balík a na vizitku z ,které jsem se pokoušela přečíst o koho jde. Ale marně...Z vizitky jsem poznala akorát tak telefoní číslo a zbytek byl napsaný cizími slovy...

                            ×××

O hodinu později.

Paní Elena tady furt není..začínám se o ní bát..Snad jí ten chlápek neublížil.
Protože jsem Elenu brala jako tetu tak jsem se vydala ji hledat. Cestu k ní domů znám na spamět jako jedinou vydala jsem se..Napsala jsem mámě vzkaz ,že jsem šla k Eleně aby se o mne nebála. Popadla jsem moje černé látkové kecky,bundu a klíče a vyrazila.
K Eleně se jde městem..potom po lesní cestě a potom kus po takové rušné ulici.
Když jsem prošla městem tak mě čekala lesní cesta..
Chodím tam vždy okolo potoku ale nevim co mě to táhlo ale měla jsem hroznou potřebu jít po druhé vyšlapané cestě. Tak jsem šla tama.
To bych nebyla já kdybych nezakopla. Jak jsem se zvedala ze země tak jsem pod sebou cítila něco tvrdého. Byl to bublifuk ,který měla Elena vystavený v pokoji své zesnulé dcery. Dala jí ho prý když jí bylo 13..den před její smrtí. Byl to nějaký sběratelský kousek  , který Lili (její dcera) sama přetvořila. Byla na něm jejich fotka.
Ukápla mi slza..bylo mi to líto..když v tom jsem si uvědomila jednu věc...
,,KDE SE TO TU SAKRA VZALO?"