Celá vystresovaná jsem s bublifukem v ruce pokračovala po lesní cestě po které jsem ani sama ani s paní Elenou nikdy nešla. Byla jiná než ta kolem potoku... Tahle byla tajemná. Cítila jsem mráz na zádech a ten zvláštní pocit jako když se procházíte o půl noci po hřbitově.
Cítila jsem se hrozně prázdná. Všechno co jsem viděla bylo takové mrtvé..no prostě bez života (tím myslím houby,rostliny,stromy atd...)
Najednou se přede mnou objevila stará rezavá židle na ,které seděla malá holka. Opatrně jsem za ní přišla a zeptala se jí co tu dělá. Měla na sobě taakovou tu nemocnciční košili. Z vlasů měla krásně zamotané dva a copánky. Když jsem k ní došla nevinným pohledem se na mě podívala.
,,Co to máš v ruce?" zvídavím ale zároveň i trochu strašidelným hlasem vykoktala větu o pár slovech.
,,Bublifuk mojí paní učitelky. Nepřišla na hodinu tak se jdu po ní podívat."
,, To je blbost..na tom moje fotka s mojí mrtvou maminkou." hned jak to dořekla rozběhla se proti stromu a jak padala na zem tak zmizela.
Zbyla po ní jen ta rezavá židle na které byl svetr Eleny ,který dostala odemne k narozeninám.
Koukla jsem se na tu židli a jelikož už jsem ušla docela kus řekla jsem si ,že si na chvíly sednu. Hned jak jsem si sedla viděla jsem v dáli paní Elenu. Okamžitě jsem se zaa ni rozběhla. Začala přede mnou utíkat. Snažila jsem se ji dohnat ale hned jak doběhla ke skalce skočila dolů a já jen koukala na to místo od kud se odrážela.
Sebrala jsem všechno co jsem měla sebou a s hysteryckým brekem běžela domů...
Trochu děsivější část..moc je neumím psát no...ale vyšlo mi tohle slovo tak jsem na o musela něco vymyslet..upřímně vůbec nevím jak budu pokračovat no..
Sdílejte a hlasujte 💗💗💗
Mám vás ráda a👍❤
ČTEŠ
Laura's Life
ParanormalAhoj.. Jmenuji se Laura Pranklesová. Je mi 16 let. Mám soukromou učitelku Elenu. Ve svých 7 letech jsem přišla o taťku..zahynul při jednom experimentu...(byl to chemik)..prý byl trochu blázen...já ho ale moc nevídala. Moje máma je právnička nebo něc...
