Láska nebo sex?

výsledky

Okamžitě se seberu a běžím s fotku za Michaelem. "Ty a já." Ubrečená stojím s fotku z jeho stolu. Michael nechápavě kouká a všiml si fotky. "To je můj táta a tvoje máma co to má znamenat?" Znovu se tváří úplně nechápavě. Se slzami v očích ho obejmu a brečím. "Michaeli my jsme sourozenci. Tvůj táta je i můj táta. Moje máma tátu podvedla" úplně vyřízená mu říkám co se stalo.
"Udělají se testy" ihned Michael rozhodl. Sebral si bundu vzal mě za ruku a jeli jsme někam pryč. V autě telefonuje a oznamuje že tam budeme za 10 min ať všechno připraví. Určitě jedeme na testy. "Michaeli nechci o tebe přijít. Ať už to dopadne jak chce mám Tě ráda ale už pak nemůžeme být spolu." Vylevam si srdce a on se tváří hrozně rozčíleně. Vůbec nemluví jen přitakáva. Jsme v nemocnici a už nás čekají. Oběma odeberou krev a my už musíme jen čekat. "Domm, asi bude lepší když se teď neuvidíme do výsledků." Oznamuje mi a já souhlasím takže mě Michael odvezl domů. "Ahoj" loučím se sním a on mě chytl za ruku. "Domm, věřím že to dopadne dobře, zatím pa." Loučí se a já zase s pláčem odcházím k sobě. Bouchnu dveřmi a složim se k zemi. Opřela jsem si hlavu o ruce a brečela jsem jako malé dítě. Vstala jsem a otevřela si flašku Morgana a pila jsem. Vypila jsem skoro celou flašku a usnula na gauči.
Ráno jsem se vzbudila no ráno bylo asi 11 hodin ale hlavní bylo že mě hlava bolela tedy pořádně.
Vzala jsem si prášek a naložila jsem se do vany.
Pořád jsem přemýšlela nad výsledkem toho testu. Co když budeme sourozenci? Já Michaela miluji. Ale bráchu nemůžu milovat. Vylezu z vany a jdu do ložnice a zapnu notebook a pustím si film. Znovu u něj usnu. Najednou mě vzbudí zvonek tak jdu otevřít. Stojí tam Michaeluv otec. "Dobrý den, Dommeniko potřebuji s vámi nutně mluvit." Zněl vážně důležitě tak ho pouštím dál."Dáte si kávu nebo čaj?" Slušně se ho zeptám a on odpoví jako kdyby skoro nevnímal "kávu". "Tak o co jde pane Kleine?" Zvědavě se ptám. "Dobře tedy. Dozvěděl jsem se že jste si s Michaelem dělali testy na DNA. A musím vám to říct. Říká se mi to špatně ale Michael není můj syn. Jeho matka ještě než mě poznala byla s nějakým alkoholikem a otěhotněla. Pak poznala mě když byla v 6 měsíci a já ji pomohl, neměla kde bydlet byla skoro bezdomovec. Bydlela po kamarádech ale Ti toho taky měli po chvíli dost. Tak jsem ji nabídl ať bydlí u mě než se dá dohromady. Postupně se dala dohromady a já se do ní zamiloval. Ona pak do mě taky a dohodli se že Michaela budu vychovávat já jako otec a že budeme rodina. Pak jsem si jeho matku vzal a Michel byl jako můj syn. Všechno jsme dělali jako rodina. Dal jsem mu co chtěl. A staral se o něj jako o vlastní. A pak jsem poznal vaší matku. Dělala mi asistentku. Byl jsem s ní každý den a noc protože jsme měly ve firmě nějaký problémy a ona mi hodně pomohla. Pak jednou večer jsme seděli v kanceláři a já se na ní podíval a zamiloval se do ní. Třeba rok jsme spolu udržovali vztah jenže ona pak přišla s tím že je těhotná a že to je moje. Byl jsem nadšený že budu mít dítě ale ona pak dala u mě výpověď a řekla mi že to musíme skončit že chce žít s vaším otcem. Potom jsem ji už nikdy neviděl jen mi přišel od ní dopis s vaší fotkou a řekla mi ze až vyrostete vrátí se. Když vám bylo 5 vrátila se do NY. a nastoupila u mého syna jako asistentka. A já byl šťastný s manželkou a Michaelem." Dořekl mi celý příběh a já zůstala sedět s otevřenou pusou. "Takže vy jste můj otec?" Ptám se ho. Ano. Odpověděl. "Nevím co vám mám říct, já mám svého otce na Floridě. A nechci aby se ti dozvěděl."
"To bych byl taky rád aby se to Michael nedozvěděl." Domluvili jsme se že to nikomu nepovíme. V tom případě je jasné jak výsledky dopadnou. Michael bude nadšený. "Otec" odešel a já čekala kdy se Michael ozve protože dneska by měli být výsledky.

Přišla mi SMS od Michaela ale bylo v ní něco co jsem vůbec nečekala. Ahoj, potřebuji s tebou mluvit přijď prosím do kanceláře. Díky. Z té SMS jsem měla blbý pocit. Určitě mě chce zmást jako že výsledky jsou pozitivní ale neví že vím pravdu. Obléknu se a jdu.

Je 19:00 a ve firmě už nikdo kromě uklízečky není takže je všude prázdno. Vyjedu výtahem do kanceláře a vidím jak tam sedí s flaškou whiskey. "Ahoj, co se děje. Výsledky jsou pozitivní?" ptám se ho ale on jen sedí a kouká na mě. "Domenico, promiň, výsledky vyšli skvělě ale to není to co Ti musím říct. Posaď se." Koukám na něj jak na blázna a nevím co se děje. "Domm, včera když jsem byl večer doma hodně jsem pil.". "To já taky neboj" přeruším ho. "Neruš mě prosím, přišla Cara kvůli nějakým papírům. A jak jsem byl opilí tak." přiznal se mi k něčemu co jsem vůbec nečekala. "Cože? Nechceš mi říct že si se s ní vyspal, že ne?" Sedí a nic neříká. Najednou ucítím jak mi stéká slza po tváři a utíkám zpátky k výtahu. On běží zamnou a mluví na mě že to nechtěl, že byl opilí ale já nic nechci slyšet. Nastoupila jsem do výtahu a on přišel ke mě. Dotkl se mého ramena. "Nesahej na mě" křičela jsem na něj. Výtah se zavíral a já věděla že ho ztratím.

Ahooj, po dlouhé době další část. Snad se vám líbí jak je to zvrtlo. Pokud máte něco s čím nejste spokojeni napište. Jsem ráda za každou připomínku. :)