Láska nebo sex?

Útěk

Výtah se zavřel. Michael zmizel a já se svalila po stěně k zemi. Brečela jsem jako malá holka. Myslela jsem že mě miluje. A objevil se první problém a on ho řešil sexem se svou ex. Nemůžu si pomoct, stále brečím. Výtah zastavil v přízemí a já vystoupila. Vyběhla jsem před budovu a chytla si taxi. Taxi mě dovezlo před barák. Vyběhla jsem dovnitř. Sbalila si věci s tím, že pojedu za otcem. Na notebooku jsem si rychle zjistila jestli mi poletí nějaké letadlo. Naštěstí letělo za 2hodiny. Sbalila jsem si jen nejdůležitější věci. Zabouchla jsem dveře. Jdu před barák stále pláču. "Na letiště prosím" prosím taxikáře a on jen kývne. V taxi se podívám na telefon a asi 10 zmeškaných hovorů od něj. Podívám se na zprávy. Domm, miluji Tě, promiň mi to prosím. Asi 5 takových sms a já je všechny smazala bez přečtení. Už jsme na letišti a já vystoupila zaplatila jsem a jdu si koupit letenku. Když už mám letenku jdu si sednout do haly a nasadím si sluchátka a poslouchám písničky. Asi po hodině hlásí náš .let ať se připrMichaavíme. Jdu se odbavit a nasednu do letadla. "Dobrý den, prosím pustíte mě?" prosím nějakého muže, který má sedět vedle mě. "O jistě, prosím." odpověděl tak zdvořile a já si sedla na své místo. Připoutala jsem se a už jen čekala až poletíme. "Kam letíte, slečno?" ptá se mě ten muž sedící vedle mě. "Na Floridu, a vy? slušně odpovím a ptám se ho na to samé. "Taky, máme před sebou dlouhou cestu." usměje se. Nemám náladu na žádné chlapy. Takže si otevřu knížku a jdu si číst. Najednou si zase vzpomenu na něj a teče mi slza. Pořád na něj musím myslet. Z toho pláče usnu. Asi po 6hodinách se vzbudím a celé letadlo spí, kromě mladíka vedle mě. "Vyspáno?" ptá se mě jak kdyby byl můj frajer. "Ano, co vy?" nuceně mu odpovím i přesto že mě to nezajímá. "Já nemůžu v letadle spát, bojím se usnout" jeho odpověď mě trochu udivila. Usmál se na mě. Jenže já na smích nemám náladu. "Co kdybychom někam zašli až přiletíme?" ptá se mě a já jenom koukám jak je rychlej. "Nezlobte se, ale já se jedu před muži schovat, teď jsem zažila jeden nepříjemný zážitek a jelikož se to stalo asi před 9hodinami nemám náladu se seznamovat s jinými muži." odsekla jsem mu a otočila se k okýnku. Otevřela jsem si email a plná schránka od Michaela. Všechny emaily rovnou házím do koše. Nechci na něj myslet, jenže mám ho plnou hlavu. Znovu jsem usnula, ještě že jsem si vzala svůj pohodlný outfit. legíny a vytahanou mikinu, takže se mi spí v letadle dobře. Vzbudilo mě hlášení letušky ať se připoutáme, že budeme přistávat. Člověk by neřekl že budu spát tak dlouho. Když jsme přistály šla jsem si pro kufr. Asi po 10minutách jsem našla svůj kufr. Moje nejlepší kamarádka dělá v kavárně tady na letišti takže jdu rovnou za ní. Vejdu do prosklené kavárny a už mě vidí. Rozeběhla se za mnou a objala mě. Kufr jsem hodila na zem a rozbrečela jsem se. "Domm, zlato moje, co se děje, neříkej mi že pláčeš jenom proto, že mě vidíš." zvědavě se ptá. "Musím Ti toho hodně říct Daisy." smutně jí odpovím a začnu jí vyprávět co se stalo za tu dobu co jsem odjela New Yorku. Asi po hodině povídání jsem si zavolala taxi a jedu k tátovi. Taxi mě vysadí u domu a já jdu zazvonit. Otevře mi polonahá paní. "Dobrý den, hledáte někoho?" ptá se mě a kroutí se u toho něco někdo dělá. "Dobréj, hledám svého otce." odpovídám nervózně. Najednou ze dveří vylezl táta. "Domm, co tady děláš? ptá se mě překvapivě. "Ahoj, přijela jsem Tě navštívit." odpovídám a dělám jako že nic. "Pojď dál, jen se oblékneme. Vlezu do obývacího pokoje, posadím se a čekám až přijdou. Když konečně přišli tak jsem si stoupla. "Dommeniko, já jsem Beata, tatínkovo přítelkyně." představila se mi a já nevěděla co říct. "Těší mě" odpověděla jsem zdvořile. Táta uvařil kávu a povídali jsme si. Vyprávěla jsem mu o Michaelovi a přitom jsem plakala. Táta mě utěšoval. "Jdu si udělat něco k jídlu." oznamuji jim a jdu do kuchyně. Opřu se o pult a pláču. "Zlato, neplač." utěšuje mě táta. "Tati, hrozně to bolí, miluji ho ale on mě podvedl." vylévám si srdce. Objal mě a šel zpátky za Beatou. Já se najedla a šla se vysprchovat. Všechno jsem ze sebe smyla ale ten pocit když mi řekl že mě podvedl, to prostě nezmizí. Vezmu si župan a jdu si lehnout do postele. Ležím a jen tak přemýšlím o tom jak to teď bude. Musím si najít novou práci protože k Michaelovi už nechci. I když bylo by asi zajímavé zase přijít do práce a vidět ho. Ale stojí mi to za to utrpení?

Hola hej, další část. Snad se vám líbí. Měla jsem takovou myšlenku. Do komentářů mi napište jak by jste si přály aby příběh pokračoval a já vyberu jednu tu myšlenku která mě nejvíc chytne a tou cestou příběh povedu. Tak hlavně hodně představivosti.