Kouzelná Beruška a Černý Kocour

Nová Superhrdinka #1/ Část 1. - Počátek

Píše : PeacockLady                                                                                                           (Čti : Duusu [Dásu], Dausnová [Dósnová])

Končili prázdniny a já musela do nové školy. Těšila jsem se na nové kamarády. Trochu jsem se bála, že do třídy nezapadnu, že mě nepřijmou do kolektivu..

Ráno jsem se probudila brzy a přemýšlela, jaký zítřek bude. A v tu chvíli jsem na stole zpatřila krabičku. Byla moc hezká, dřevěná s červeným vzorem. Vzala jsem si krabičku do ruky a pootevřela ji. Najednou se předemnou objevilo nějaké malé zvířátko. ,,Co to má být? Nějaký žertík?" lekla jsem se a hledala něco, čím to chytím. ,,Ahoj Christ, jsem Duusu, tvůj kwami."
Chytla jsem toho kwamiho pod košík a vyptávala jsem se, kdo je a jak ví moje jméno a vůbec, proč to mluví?! Duusu se na mě podívala a odpovídala. ,,Byla jsi vyvolená, abys chránila Paříž spolu s ostatními superhrdiny." Nejistě jsem nadzvedla košík a pustila malou Duusu ven. ,,A proti komu budu bojovat a.. jak se v superhrdinku proměním?" Vyptávala jsem se dál. ,,Když řekneš dvě slova Duusu Očka, změníš se v Paví Dámu." Podívala jsem se znovu do krabičky. ,,A k čemu je tahle brož?" zvedla jsem brož ve tvaru páva z krabičky. ,,To je brož nebo sponka, můžeš jí použít jak chceš. Ale jen s tím se můžeš proměnit. Je to mirákulum." Vyslechla jsem Duusu a mirákulum jsem si nasadila jako sponku do vlasů. Duusu pokynula hlavou, jakože se mám zkusit proměnit. Neváhala jsem a zkusila to hned. ,,Duusu Očka!" vykřikla jsem a tu najdenou jsem vypadala jako páv. Bylo to jako kouzlo! Měla jsem masku a když jsem se podívala do zrcadla, nemohla jsem poznat ani sama sebe. Měla jsem paví pírka jako sukénku, což se mi moc líbilo. Sice jsem nevěděla, jak se to sundává, ale nestihla jsem to řešit, protože jsem slyšela ránu. Vykoukla jsem z okna a uviděla padoucha. ,,Už je to tu." řekla jsem, pousmála jsem se a běžela za ostatními superhrdiny, ketří už tam byli.  Moc se mi zalíbil kocour, který ke mě přistoupil klekl si na koleno a políbil mi ruku. ,,Ahoj, jsem Černý Kocour a ty jsi nová superhrdinka, že je to tak?" zvedl se a já zakoktala ,,A-ano jsem p-paví dáma." Byla jsem z toho nadšená. Beruška se také přidala. ,,Ale ahoj, jsem beruška. Kouzelná beruška." ,,Ahoj já Paví Dáma, těší mě." Postupně se představila ještě Volpina a Včelí Dáma. Najednou tam přiskočil ještě nějaký superhrdina. ,,Čau, jsem Želvák" řekl a zamyslel se. ,,Ne, já jsem Tajemný Želvák!" podotknul opravdu tajemně. ,,Další nováček! Jsem beruška, tohle je kocour." Ostatní i já jsme se také představili. ,,Tak ale! My se tu bavíme a přitom máme zachraňovat Paříž!" řekla jen trošku naštvaným hlasem včelí superhrdinka a vydala se k Policemanovi. ,,Ten už tu byl." zamumlal Kocour sklesle a běžel za Beruškou, Včelí dámou a Volpinou. Policeman ničil vše kolem sebe. Zamyslela jsem se. Potom jsem se rozhodla, že udělám rychlou akci. Zachytila jsem své kouzelné jojo o komín a jojo mě přitáhlo. Skočila jsem na Policemana, vzala mu věc s akumou a hodila ji berušce. Ta to hodila na zem a otevřela kouzelné jojo. ,,Už jsi nadělal zla dost malý akumo! Do polepšovny stebou! A mám tě!" Vše se zase spravilo. Všichni ke mě přistoupili a beruška řekla ,,Vedeš si moc dobře." Vložil se do toho i Černý kocour. ,,Ani jsme nemuseli použít naše schopnosti!" Želvák stál za nimi. Prodral se mezi všemi ke mě a otevřel pusu dokořán. ,,To bylo hustý!" Zasmála jsem se. ,,Děkuji moc" dodala jsem s úsměvem.
        Všichni už se rozutekli pryč a já už šla taky. Doma jsem se odtransformovala a skočila jsem nadšením. ,,Duusu, já to zvládla!" Duusu se na mě usmála. ,,Já vím, jsi skvělá!" Vzala jsem si Duusu do náručí a objala jsem ji. Měla jsem hroznou radost.
                         Zapla jsem počítač a vyhledala jsem ,,Beruška a Kocour." Nic tam nebylo až na nějaký BeruBlog. Otevřela jsem si tuto stránku a moc mě zaujala. Koukala jsem se na obrázky a popisky a potom jsem si i pustila videa. Koukla jsem se na hodinky a bylo už dost pozdě. Vypla jsem tedy počítač a protáhla jsem se. Lehla jsem si na postel, zavřela oči a přemýšlela o tom, jaký bude první den v nové škole.
                        Ráno jsem si přivstala a po snídani a hygieně jsem šla do školy a přitom si povídala s Duusu. ,,Jaká myslíš, že bude nová třída?" zeptala se moje malá kamarádka zvědavě. ,,Já myslím, že bude skvělá!" řekla jsem nadšeně a pozitivně. Duusu se na mě usmála a schovala se do mé malé kabelky. Došla jsem do školy a hledala třídu. Tu najednou jsem potkala nějakou holku. ,,Chceš dovést do třídy?" řekla mile. ,,No, ano. Děkuji." holka se na mě podívala a představila se. ,,Jsem Alya. Alya Césaire." Koukla se mi zvědavě do mých velkých modrých očí. ,,Jsi tu nová, že?" Pousmála jsem se. ,,No ano, jsem. A promiň, jsem Christ Dausnová. 

POKRAČOVÁNÍ PŘÍŠTĚ ;)