Kouzelná Beruška a Černý Kocour

Nová superhrdinka #2

Píše:
LeopardDam

Čas: 30. Srpna

Můj pokoj
Hmm.. tak v televizi zase dávají o těch superhrdinech. Beruška, Volpina, Kocour, Želvák, Včelí Dáma a zbrusunová Paví Dáma... Protáhla jsem a se a vypnula televizi. Lehla jsem si na pohovku a vytáhla knížku. Chvíli jsem četla ale omrzelo mě to. Otevřela jsem okno, v mém pokoji bylo dusno.
Netrvalo to ani pět minut a z ulice se ozval hluk: "Vraťte mi tu kabelku!" byl to dívčí hlas, takový jaký má jen Chloe! Je to protivná holka co semnou chodí do třídy. Na mě nijak zlá není, zatím jsem si ji neznepřátelila.
Vykoukla jsem z okna právě když nějaký chlap utíkal s Chloiinou kabelkou za roh ulice. No bezva! pomyslela jsem si. Pak mě ale napadlo vyběhnout zadním vchodem a podrazit mu nohy. Seběhla jsem po schodech a kolem sklepa. Vběhla jsem do zadní chodby a dveřmi ven. "Tu máš!" a podrazila jsem mu nohy. Skácel se na zem a já mu vyrvala kabelku z ruky. "Chloe!" zavolala jsem na ni. Přiběhla ke mně a já ji podala kabelku. "Ehm.. dík Amy, to Sabrina neudělala nic!" odfrkla si na svoji posluhovačku. Ladným krokem odkráčela a Sabrina za ní začala klopýtat. "Nemáš zač" zamumlala jsem si pro sebe a vrátila se domů.
Ve svém pokoji jsem si pustila MP3 a začala si malovat do skicáku. Nic netušíc..

Přitom někde úplně jinde:
"Na tohle sami nestačí!" ozval se hlas nějakého starého pána.
"Už tu ale není žádny kwami mistře!" ozval se takový medový pištivý hlásek. "Ještě jeden tu je" ozval se mistr "kdysi to byl kwami mé vnučky ale, no viš, stala se ta tragédie... od té doby je tenhle kwami nepoužíván". "To je skvělé, čí to bude kwami?" zeptal se ten hlásek. "Jisté Amélie Raddleové, dnes ospoledne se zachovala velice hezky" podotknul mistr. "Lišaj plánuje velkou věc, snad jim Amy pomůže" stracoval se hlásek.

V kuchyni
Dostala jsem hlad a tak si došla pro nějaký ty chipsi. Otevřela jsem lednici a uviděla vní krabičku. Byla bílostříbrná a krásná. Otevřela jsem ji a vylétlo z ní nějaké stvoření. Lekla jsem se a přibouchla dveře ledničky."T-tady je h-hrozná zima" ozvalo se to stvoření. "Jej, promiň. Nejsi nebezpečnej?" otevřela jsem ledničku o ono vylítlo ven. "Jsem kwami Lee, jsem tvá kwami" představila se. "Má kwami?" podivila jsem se. Začla mi o všem vyprávět. "A jak že se proměním?" tohle byla část která mi jaksi unikala. "Vezmeš tenhle náhrdelník s tím bílím drápkem a připneš si ho, pak řekneš slova          Lee Claw a přeměníš se" zopakovala mi to trpělivě. "A ještě jedna věc, Lišaj to je...-" vyprávěla mi o Lišajovi kterému chtě nechtě musí jedna kwami sloužit, je to zloduch a má v plánu nějakou špatnost na kterou by ostatní hrdinové sami nestačili. "Jdu na to-" nasadila jsem si řetízek "- Lee Claw" vykřikla jsem.
Na těle se mi oběvil bílý oblek co nešel sundat, bílá maska a bílé uši, samozřejmě nebyli opravdové. Vydala jsem se hledat tu partu superhrdinů. Po pěti minutách jsem ji našla, vysvětlila jsem jim kdo jsem a oni se mi představili. Nikde žádný zločin ale i tak jsme se pobavili. Bylo to krásné, byli to odteď mí noví přátelé..

Další den ve škole
První školní den hmmm...  nebude to špatné ale moc se netěším. Vzala jsem si tepláky, triko a tenisky. Stříbřité vlasy jsem si stáhla do gumičky a kolem zelených očí nanesla tužku na oči. Do kabelky jsem si strčila penál, zápisník, peněženku a balení žvýkaček. Vyběhla jsem před dům k zastávce a minutku počkala na autobus. Ke škole jsem dorazila z dvacetiminutovým náskokem.