Sluneční paprsky dopadnou na má oční víčka a já se probudím do slunečného rána. Tak... Takhle by to určitě bylo, kdybych se probudila ráno a né ve čtyři ráno. Vždycky to svádím na to, že jsem šla spát moc brzy, ale není to pravda. Rozespale si protřu očí a zvedám se z postele, protože vím, že už neusnu. Jako každý den. Potichu se odšourám do kuchyně a stejně tak si udělám snídani. Když uklízím mléko zpátky do lednice tak se zadívám ven z okna. Všude je sněhová přikrývka a jelikož je tak brzy ráno tak není na silnici taková ta hnusná břečka. Rozhodnu se, že se nasnídám venku. Tak položím toasty a mléko na botník, vezmu si dlouhý tátův kabát a kozačky a jdu ven. S povzdechnutí si sednu na schody které jsou taktéž zasněžené, ale kabát je vyteplený takže to nevadí. Nechávám se unášet tím krásným tichem a pohledem na zatím neporušený sníh a k tomu přikusuji trochu vychladlý toast a o něco studenější mléko. Tyto rána mám moc ráda protože je to jen čas pro mě a nikdo mi jej nemůže sebrat. Natáhnu do plic chladný ranní vzduch a vydechnu. Před mým obličejem se objeví obláček páry, který se za okamžik rozplyne. Miluju tohle roční období. Už jen pro tyto nestřežené chvilky. Miluju, když se můžu zabalit do šály, kabátu a čepice a rozpoutat divokou koulovačku. Miluju když vyjdu vymrzlá z venku a zalezu si do teplé postele. Se smutným povzdechnutím do sebe nacpu zbytek vychladlého toastu a trochu mléka. Naposledy se zhluboka nadechnu svěžího vzduchu a s dalším povzdechnutím se zvednu, opráším si kabát od sněhu a jdu zpátky domů. Za dveřmi si znovu odložím prázdné nádobí a sundám si kabát a boty. Vlasy mám zmrzlé a plné sněhu. Nechám to tak a jdu odnést nádobí zpět. Už začíná svítat a tak si jdu dát sprchu. Osuším se, vyfénuji si vlasy a obleču se. Mám na sobě černé džíny se šněrováním až po kolena. Počítám že mi bude zima.. ale to je jedno. A taky mám obyčejné bílé triko s tříčtvrtečním rukávem přes které si přehodím béžový svetřík. Už je světlo a za půl hodinky mi jede školní autobus, takže to jen tak stíhám. Rychlé si udělám tenké linky a přejedu řasy řasenkou. Hotovo. Cestou k botníku si doplétám cop, který mi sahá až do půli zad. Rychlé zagumičkuju a vezmu si na sebe vysoké kozačky a (tentokrát) svůj kabát a jde se na bus
Toto je první kapitola mé nové knihy.. moc vás prosím o názor jestli mám pokračovat. Za chyby se omlouvám
