Síla. Nedokázala jsem popsat to co se stalo. Od hlavy až ke konečkům prstů u nohou jsem začala pociťovat zvláštní sílu. Erik se odtáhl z objetí s nespokojeným výrazem a zamručel: ,,Lex.. jsi celá ledová.. pojď se zahřát domů" je mi teplo, ale přikývla jsem. Erik mi pomohl z kabátu a pak do postele pod teplou, velmi, velmi teplou peřinu. Myslím si, že vypotím duši, ale neodolala jsem.
,,Eriku?"
,,Hm?"
,,Mohl... Mohl by jsi si ke mě lehnout? Taky by jsme si mohli pustit film..."
,,Jasně!" Odpoví mi nadšeně a zapíná notebook.
,,Komedii, romantiku" nad tím slovem udělal oči v sloup..,,akci.. mám všechno" na komedii nemám náladu... Ale potřebuju rozptýlit.
,,Komedii"
,,Ok" zapne počítač, lehne si ke mě pod deku a dá nám ho na nohy. Seriál nevnímám, ale pochytila jsem že to je South park. Po těle se mi rozlévá zvláštní brnění které je velmi intenzivní v konečcích prstů na rukou, kde vidím malinké ledovè krystalky. Kurva.. co to jako je?! Rozhodnu se, že jsem přetažená a tak ruku svěsím na deku. Na dece se začíná tvořit námraza a jelikož je ta deka černá, tak to jde vidět. Bože můj! Co to se mnou je? Je to divný. Jsem fakt hodně přetažená. Ucuknu rukou a myslíc na nesmyslnost kouzel začnu točit zápěstím, abych dostala pryč to brnění. To se přesune do konečků prstů a nad zaťatými prsty se tvoří malý sněhový vír. Tak sakra co to je! Ihned přestanu a začínám panikařit. Já jsem se normálně zbláznila! Znovu zatočím zápěstím a ze vzduchu se začnou objevovat sněhově vločky, že kterých se začal tvořit malý vír. Páni... To je... Kouzelné! Už nějakou dobu na mě Erik zírá .
,,Co je tohle?" Ukáže na malý vír.
,,J.. já nevím" kouknu mu do očí, ale žádné překvapení v nich nevidím... Jen fascinaci. Přestanu pohybovat zápěstím a dělám jako že nic. Protřepu prsty ve vzduchu a na nich se mi objeví znovu ty ledové krystalky. Přitisknu si bříška prstů k mému rozpáleném krku a vydechnu slastí. Konečně aspoň malý kousek zimy. To samé zopakují s druhou rukou a ruce si dám na tváře. Přivřu víčka, abych si vychutnávat ten pocit a pak ucítím tlak na mých rukou a příjemný chlad z tváří zmizí. Otevři jedno oko a vidím jak Erik svírá mé ruce v jeho rukou. Pozvednu jedno obočí a on jen výmluvně pokrčí rameny.
,,Je mi vedro" poznamenám a sundám si kalhoty.
,,Mě taky" zasměje se a sundá si taky kalhoty... A triko! Ten výhled na jeho hrudník awwww... Ne! Kamarádi.. kamarádi!
,,Eriku.. jsem celkem unavená..nemusíš spát na té pohovce.. musí tě bolet za krkem" poznamenám a lehnu si na bok. Za chvilku se kolem mě omotá jeho ruka a takto usneme
