Internet Friends

Opravdu si o mě tohle myslíš?..

Rozhodla jsem se celý tenhle "příběh" říct mojí BFF. Pochopila mě, za co jsem jí doteď vděčná. Uběhl asi měsíc, co mi nenapsal ani on, ani jeho kámošky. Začínala jsem si uvědomovat, že nemá cenu mu nic psát, ani si ho přidávat do friend. Začala jsem zapomínat. Zapomínat na ty chvíle s ním. Zapomínat na city k němu. Zapomínal ale jen můj mozek.. ne moje srdce.. Byla jsem psychicky v pořádku, všechno začínalo být zase super. Jelikož je to celé online hra, s kámoškama jsme se rozhodly dát si sraz. Nevím, jestli se jim mám za tohle poděkovat, nebo je nenávidět. Anyway.. Přišla jsem na místo srazu spolu s BFF jako první. Když jsme čekaly na ostatní holky, objevil se tam ON. S kámoškama jsme si volaly přes Skype.. Ihned jsem hovor zrušila, a se slzami v očích, ale nadějí, jsem mu, ikdyž můj mozek nesouhlasil, poslala žádost o přátelství. Myslela jsem si, že jí nepotvrdí, ale doufala jsem v opak. Srdce vyhrálo. Potvrdil jí. Napsala jsem mu: "Ahoj.. já se ti opravdu moc omlouvám. Mrzí mě to. Nechtěla jsem, aby to takhle dopadlo..". Lehké jsem to neměla ani v realitě. Byla jsem na dně. Dočkala jsem odpovědi.. Odpovědi, která mě dohnala k slzám ještě víc, než kdy jsem ho viděla. Společné chvíle se mi začali objevovat před očima. Všechny ty krásné momenty.. To, co už bylo stracené.. Nadobro pryč.. Neobnovitelné zážitky.. Po přečtení ty zprávy.. Ochladlo mi srdce. Vypla jsem hru. Šla jsem si lehnout. Tu noc jsem vůbec nespala. Přemýšlela jsem nad jeho zprávou. Objevovala se mi před očima, nejčastější však byla věta: "Myslím si, že jsi opravdu pěkná svině. Jsi to nejhorší, co mě kdy potkalo.". Uvěřila jsem tomu. Ráno byla kámoška online. Řekla jsem jí o tom.. Kdyby nebyla ona, už nejsem ani já.. Daly jsme si sraz, jako včera. Najednou přišla k nám jedna holka. Začala mi do věřejnýho chatu nadávat. "Ty děvko, co sis to dovolila, proč jsi mu to udělala?". Na tohle jsem opravdu neměla sílu. Proč jí o mě říkal? Proč mě ponížil? Co jsem mu vlasně udělala?..