Jmenuji se Eliška a je mi 14 let. Mám rakovinu plic. Chodím hrát volejbal, ale tajně sem zamilovaná do kapitána klučičího družstva. Jmenuje se Petr s je mu 16 let. Tréninky mám dva v týdnu.
Jednou na tréninku mě vybrali do družstva na republikový zápas. Jelo tam holčičí i klučičí družstvo včetně Petra. Když nadešel den zápasu tak jsme jeli do Brna, tam se zápas odehrával. První dva zápasy jsme vyhráli a když nadešel poslední zápas tak jsem si po poločase zvrknula kotník. Trenér zavolal Petra, aby mi pomohl do šaten a zavolal lékaře. Petr mi pomohl a když mě lékař ošetřil tak mi dal Petr jeho číslo a řekl:" Kdyby si chtěla tak se ozvi a zajdeme spolu ven."
Druhý den odpoledne jsem mu napsala:
E: "Dneska mám čas a ráda bych šla ven, jak jsi na tom ty?"
P:"Už jsem se bál, že se neozveš. V 19:30 tě vyzvednu a půjdeme do kina"
E:"OK budu se těšit."
YOU ARE READING
Nebylo nám přáno
RomanceJmenuji se Eliška a je mi 14 let. Chdím do 8. třídy. Bohužel mám rakovinu plic. Matka mě nutila chodit na různé kroužky, aby sem měla dost přátel. Nejradši sem chodila na volejbal. Byli tam hezký kluci, ale jeden z nich byl nejhezčí a toho jsem i mi...
