3.kapitola

25 1 0
                                    

Když jsem přišla domů, tak jsem si zalezla do svého pokoje a četla si.
,,amy, večeře!!,,křičela ze zdola mamka a já si uvědomila, že je už osm hodin večer...takže už si čtu pět hodin...WOW pokrok a zatleskala jsem si...
,,už bežím,,
Doběhla jsem dolů a šla jíst.
,,mňam, je to moc dobrý mami,,
,,děkuji Bee, a teď jes ať ti to nevychladne,, usmála se mamka
,,jo, je to dobrý,,zahuhňala jsem.
Ono to je vážně moc dobré, ale já teď nějak nemám náladu na žádné vybavování atd. takže jsem to do sebe jako obvykle naházela a napadlo mě, že bych se mohla jít projít.
,,mami jdu se na chvíli projít jo?,,
,,jasně, ale do 9:30 doma Am,,
,,Neboj, tak ahoj,,
A šla jsem směrem k jedné restauraci kde mají až do 22:00 takže v pohodě.
Konečně jsem tu, tam kde se pořádně najím a nikdo mě nebude otravovat.
,,dobrý den, teda večer, co si dáte?,,usmál se na mě číšník, celkem hezký....
,,dobrý, dala bych si jeden kuřecí řízek s bramborovou kaší a petrželí, děkuji,,
,,ano,,
Než mi donesli mou večeři, tak jsem se koukala přes okno ven kde si vítr pohrával s listím.
Zdálo se mi, že mě na té ulici někdo pozoruje.
Ale asi se mi to jen zdálo...
,,taaak, tady je Vaše objednávka,,
,,děkuji,,
,,hlavně ať slečně chutná,,mrkl na mě
A já se usmála.
Jídlo bylo hezky připravené a když jsem si k sobě přitáhla tácek, uviděla jsem pod ním papírek s číslem...
Asi telefonní....
Koukla jsem se kolem sebe a pohled mi spadl na toho hezkého číšníka co mi to donesl.
Usmál se a odešel ven.
Podle toho, že byl oblečený jsem usoudila, že odchází domů.
Škoda.
Když jsem dojedla, vzala jsem si lístek s telefonem a šla zaplatit.
Vyšla jsem před obchod a bylo už 21:00.
Vydala jsem se směrem domů.
,,ahoj Amy,,
Otočila jsem se a tam stál Jack.
,,co chceš?,,
,,jen si popovídat,,usmál se
,,máš chvilku čas?,,
,,půl hoďky,,
,,to bude stačit...nepůjdeme si sednout tam na tu lavičku?,,
,,můžeme,,
A šli jsme si sednout na tu studenou lavičku.
,,a co mi chceš jako říct? Že mě miluješ? To už si mi totiž říkal...,,
,,já vím,,
,,a?,,
Jeho oči tak krásně zářily a on se tak krásně usmíval a naše rty se pomalu přibližovaly...už jsme byli tak blízko...
A on to vážně udělal... Políbil mě....a já políbila jeho...bylo to dlouhé a neuvěřitelně krásné....
Ale pak se najednou odtáhl...
,,promiň,, zašeptal
,,nevadilo mi to,,usmála jsem se
,,můžu tě doprovodit domů?,,
,,jo....a kde je ten druhý Jack? ten co na mě vždycky čekal před školou, aby mo mohl jednu vrazit?,,
Zčervenal.
,,odešel a už se nikdy nevrátí Am...slibuji,,
A zastrčil mi pramínek vlasů za ucho.
,,tak jdem?,,
,,jo,, usmála jsem se

Dostali jste se na konec publikovaných kapitol.

⏰ Poslední aktualizace: Nov 17, 2016 ⏰

Přidej si tento příběh do své knihovny, abys byl/a informován/a o nových kapitolách!

Deník blázna - PozastavenoKde žijí příběhy. Začni objevovat