Old neighborhoods - Vadim Tkachenko

5. Spomienky

„Kde si bola?! Vieš ako som sa o teba bála?!" hneď ako som otvorila dvere začala na mňa kričať mama.

„Ukľudni sa, bola som len o pár domov ďalej..u Vadima." Prekrútila som očami.

„U Vadima?" spýtala sa začudovane.

„Hej." Prikývla som a šla do izby.

Ľahla som si na posteľ a položila si na brucho počítač. Zapla som youtube a pustila si Say you won't let go. Po pár minútach som sa zdvihla a šla si napustiť vaňu. Po dnešnej noci to bolo to najlepšie čo som mohla spraviť. Len tak som tam ležala a premýšľala. Nad rodičmi. Nad Vadimom...

-Pohľad VADIMA-

Ráno po párty.

Vzbudil jsem se spíš jako Emma. Byl jsem řádně hladový. Potichu, abych ji nevzbudil jsem se oblékl a šel se najíst. V kuchyni byla mamka.

"Dobré ráno" pozdravil jsem ji.

"Dobré..robím vajíčka, dáš si i ty?" Otočila se na mě a pak pokračovala ve vaření.

"Jo." Přikývl jsem.

Najednou se ve dveřích objevila moje ségra, Jana.

"Jano? Co tady děláš? "Zeptal jsem se překvapeně.

"Ehm, bydlím?" Poklepkala mi po hlavě. "Jinak, co ta dívka v tvé posteli? Hmm? Kdo to je?" zasmála se a začala mě škádlit.

"Emma..áno, vím co si myslíš! Ale, spal jsem na sedačce. "Překroutil jsem očima.

"Jaká Emma?" Sedla si při mě a dále se vyptávala.

Všechno jsem jí řekl a máma jen tiše dělala snídaně. Jana už odešla znovu ven. Po chvíli vstala Emma. Přišla za námi do kuchyně. Zrovna jsem se s mámou mluvil o škole.

"Ehm .." ozvalo se od dveří. Podíval jsem se tam, a tam stála už oblečená Emma.

Mámy jsem se zeptal, jestli si pamatuje Emmu a podobně. Nasnídala se s námi.

"Jak se ti spalo?" Zeptal jsem se.

„Dobre, ďakujem..Dúfam, že ty nie si zlámaný po tom čo si musel spať na sedačke.." usmála se.

Jasně, že jsem byl. Na té sedačce se vůbec nedalo spát. Mnohem raději bych si lehl ke ní. Jako kdysi.

„Ne,dobrý, jsem zvyklej."Úsměv jsem jí opětoval.

Když jsme dojedli, šel jsem ji doprovodit. Chvíli jsme se ještě povídali a pak se rozloučili. Vrátil jsem se domů, když mi v tom přišla SMS od Lucii.

"Mrzí mě to..promiň mi to"

V tom jsem si na to všechno vzpomněl. Vyběhl jsem rychle do pokoje pro boxerské rukavice. Popadl jsem je, dal na ruce .. V naší "posilky" máme boxovací mech. Měl jsem tam namířeno. Přišel jsem tam..Udrel jsem poprvé. Po druhý. Třetí .. Co nejsilneji a nejrychleji jak se dalo. Stále. Zabíjel jsem všechny vzpomínky. Proč mi to udělala ?! Nechápal jsem to. Jeden úder za každý slzu kvůli ní. Na chvíli jsem přestal. Po tváři mi zase začaly stékat slzy. KURVAAA !! Zakřičel jsem. 6 měsíců je pryč. Za jeden den..Ach. Stále ji miluji. A moc. V tom mi zazvonil mobil. Podíval jsem na displej. "Emma Marková" ...

Taak je tu nová časť :) Moc ďakujem za 340 prečítaní! fakt si to vážim :3 ♥ skúsila som aj Vadimovu reč, tak snáď to je fajn ♥ Dostala som podľa mňa skvelý nápad čo sa týka písania..všetko sa dozviete v 10-tej časti, tak sa nechajte prekvapiť! Bude to veľké ♥ Budem rada za každé prečítanie, vote a názor. Krásny piatok vám prajem ♥

#VadakFamily